221 C 91/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s poukazem na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalované vyplacena částka 25 000 Kč, kterou žalovaná dosud v plném rozsahu nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 21 480 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 46 480 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná vrátila částku 10 220,01 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo mezi stranami sjednáno právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá jistiny ve výši 19 868,94 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 511,65 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 556,47 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 812,38 Kč, inkasního poplatku ve výši 3 510,55 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 861,13 Kč. Před uzavřením smlouvy ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a na základě žalovanou předloženými listinami. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru s přílohou bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21 480 Kč (tj. celkem částku 46 480 Kč) vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úroku 2 407 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 12 250 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 2 323 Kč a inkasního poplatku 4 500 Kč. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně ohledně své osoby informaci, že je na [anonymizována dvě slova], její měsíční příjem sestávající z rodičovského příspěvku/výživného činí [částka] a její měsíční výdaje činí celkem [částka], přičemž z toho [částka] jsou výdaje na bydlení a energie, [částka] jsou výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady, [částka] jsou měsíční splátky stávajících půjček. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí [anonymizováno] [role v řízení], má [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Příjem měl být ověřen výpisy z bankovního účtu. Z předloženého screenshotu bankovní aplikace bylo zjištěno, že [anonymizováno] práce, [anonymizováno] pracoviště v [obec] odeslal dne [datum] platbu pod variabilním symbolem [číslo], se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno] [číslo]“, ve výši 21 189 Kč. V aplikaci je přihlášen účet pod jménem [celé jméno žalované]. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] čestně prohlásila, že žije v domácnosti s [anonymizováno] dítětem, a to na adrese [adresa], v souvislosti s žádostí o úvěr [číslo] podané u právní předchůdkyně žalobkyně. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a že žalovaná byla o tomto informována. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil údaje žalobkyně. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala výdaje žalované, neboť v tomto směru nebyl předložen žádný doklad. Právní předchůdkyně žalobkyně se stran výdajů žalované jinak omezila na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Žalobkyně nedoložila žádné listiny, přestože tyto byly dle žádosti o úvěr žalovanou předloženy. Nadto právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně ověřovala rovněž příjmy žalované, když žalovaná uvedla, že je na [anonymizována dvě slova], avšak neuvedla délku trvání, ani zda má uzavřenou pracovní smlouvu a po [anonymizována dvě slova] se vrací na pracovní místo držené zaměstnavatelem a s jakým měsíčním příjmem, když splátky byly sjednány ve výši 3 320 Kč po dobu 14 měsíců. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovanou řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a toto poučení se tak připravila. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 10. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 25 000 Kč, přičemž jí dosud vrátila částku 10 220,01 Kč. Žalovaná se tak co do částky 14 780 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úro