207 C 192/2023-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení z žalované částky v zákonné výši od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], uzavřela dne [datum] za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetové stránky, k níž se za pomocí hesla mohl přihlásit pouze žalovaný, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázala žalovanému umožnit čerpat úvěr až do úvěrového rámce ve výši 16 000 Kč, který byl splatný do 30 dní ode dne poskytnutí úvěru, a to spolu s úrokem z prodlení ve sjednané výši 264 % p. a. Žalovaný podle žalobních tvrzení vyčerpal jistinu úvěru 16 000 Kč, kterou nesplatil, žalobkyně tedy požaduje vrácení této jistiny úvěru (v případě, že soud neuzná nárok žalobce z titulu smlouvy o spotřeb. úvěru), požaduje žalobce vydání této částky jako bezdůvodného obohacení. Původní věřitel postoupil svou pohledávku smlouvou ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji dne [datum] postoupila žalobkyni. 2. Podle § 174a odst. 1, odst. 3 ve spojení s § 172 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sbírky, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen jako„ o. s. ř.“), vydal soud ve věci dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], elektronický platební rozkaz, který následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], v právní moci dne [datum], z důvodů podle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř., tedy protože se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, zrušil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Výpisem z centrální evidence obyvatel byla prokázána právní osobnost žalovaného. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] ze dne [datum] a dále mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] včetně příloh. 5. Podle předloženého formulářového textu označeného jako smlouva o revolvingovém úvěru datovaného dne [datum] (dále jen„ Smlouva o úvěru“) a výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., [IČO], dne [datum] převedla na účet žalovaného částku 16 000 Kč z důvodu plnění jako jistinu úvěru. Účet příjemce je k dotazu soudu stvrzen bankou jako účet žalovaného. V textu Smlouvy o úvěru je uvedena povinnost úvěrovaného vrátit úvěrujícímu jistinu revolvingového úvěru jednorázovou splátkou ve výši 16 000 Kč do 30 dnů ode dne jeho čerpání, nebo splátkou ve výši 3 % z nesplacené části jistiny spolu s úrokem 22 % měsíčně za příslušné období, nejméně však 500 Kč RPSN činí 564,06%. Ve Smlouvě o úvěru jsou rovněž uvedeny četné smluvní sankce, konkrétně dle čl. 5 je úvěrovaný, dostane-li se do prodlení, povinen vedle smluvního úroku a úroku z prodlení hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy povinnost hradit smluvní pokutu je stanovena jako objektivní, souhrn všech smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu částky poskytnuté výše úvěru. Vedle toho je dále úvěrovaný povinen hradit úvěrujícímu náklady za každou jednotlivou odeslanou výzvu ke splnění dluhu částku 350 Kč. 6. Postup uzavírání smlouvy o úvěru proběhl v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr a v rámci toho vyplnil své identifikační údaje, poskytl své číslo účtu a kopie dokladu totožnosti, vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků byla prokázána výpisem z účtu, je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy elektronicky. 7. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] žalovanému dne [datum] bezhotovostně převedla na jeho bankovní účet částku 16 000 Kč, kdy důvodem bylo vyplacení revolvingového úvěru na základě Smlouvy o úvěru. Skutečně žalobkyně žalovanému vyplatila na účet celkovou částku ve výši 16 000 Kč a žalovaný neuhradil dle tvrzení žalobkyně nic, žádná platba z jeho strany prokázána nebyla. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), který se na smlouvu o úvěru včetně práv a povinností z ní vzniklých dopadá, neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). 9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ustanovení § 2993 o.z. pak stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle [ustanovení pr. předpisu] Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem. Zásadně i bez návrhu soud přihlíží k tomu, zda se posuzované právní jednání zjevně příčí dobrým mravům a je-li tomu tak, podle § 588 o.z. je od počátku neplatné, je na něj třeba hledět, jako by tu nikdy nebylo. 13. K posouzení právního důvodu nároku žalobce na žalovanou jistinu byly klíčovými dvě právní otázky. Zda je smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků na dálku platně uzavřena z hlediska formy a zda není třeba na smlouvu o úvěru hledět pro její zjevný rozpor s dobrými mravy jako na neplatnou od počátku. Soud se s ohledem na soubor smluvních ustanovení o úrocích, smluvních pokutách a poplatcích předně zabýval otázkou zjevné rozpornosti Smlouvy o úvěru jako celku s dobrými mravy. 14. Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jehož závěry, byť byly dovozeny na základě úpravy zákona [číslo] Sbírky, občanského zákoníku, [účinnost], lze bezpochyby aplikovat i na aktuální úpravu dle o.z., dovodil, že„ soud může s ohledem na okolnosti konkrétního případu (…) nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem. Určitým vodítkem zde může být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaném v Souboru pod č. [anonymizováno] [číslo], vyslovil dovolací soud názor, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavír