29 C 11/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 26. 10. 2020 domáhala uložení povinnost žalovaným odstranit zeminu na pozemku naléhajícím na plotovou zídku vybudovanou mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] v délce 12 m počítané od 18 metru zídky od společného styčného bodu pozemků s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], a to do hloubky 1,5 m, tak aby plotová zídka byla ze strany pozemku parc. [číslo] přístupná a nebyl na ni zeminou vyvíjen žádný tlak, a to ve lhůtě do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí; dále se domáhala uložení povinnosti žalovaným snížit dřevěný plot na plotové zídce vybudované mezi shora specifikovanými pozemky; dále uložení povinnosti upravit dřevěný plot mezi pozemky od 28 metru společného styčného bodu až do konce společné hranice, a to snížit jeho výšku o 40 cm a upravit tak, aby skrze něj procházelo světlo, tak aby mezi jednotlivými plotovými latěmi byla rozteč o velikosti nejméně 1/6 šířky plotové latě a konečně zdržet se jízdy a parkování vozidel ve vzdálenosti menší než 2m od společné hranice shora uvedených pozemků. Žalobkyně žalobu odůvodnila, tak že původním společným úmyslem účastníků bylo vybudovat pouze zeď, jejíž prostou funkcí by bylo oddělení sousedících pozemků. V době vybudování plotové zdi byla úroveň terénu z obou stran pozemků přibližně stejně velká, na pozemku žalovaných byl val, který se o zídku neopíral. Prvotním účelem zídky byla ochrana proti stékání vody z pozemku žalovaných. Stávající plotová zeď však sahá až do výše 1, 76m a je z betonových bloků o šířce 20cm, které jsou prolité betonem. Dále žalobkyně uváděla, že do vodorovných spár jsou nahodile vloženy ocelové pruty o profilu 8 mm z důvodu zamezení případných trhlinek. Žalovaní však od nabytí vlastnictví pozemku sousedícího s pozemkem žalobkyně provádí zásadní terénní úpravy na svém pozemku, a to v části, která bezprostředně sousedí s pozemkem žalobkyně. Žalovaní na stěnu plotové zdi ze strany pozemku [číslo] navezli inertní materiál, který byl postupně hutněn do svahu, čímž žalovaní plotovou zeď ze své strany zasypali až do výšky cca 1,3m a materiál zhutnili, avšak bez jakéhokoliv prověřování pevnosti plotové zdi. Výše uvedeným postupem tak plotová zeď přestala plnit svou funkci a žalovaní tak na plotovou zeď přenesli funkci opěrné zdi, přičemž stávající plotová zeď nebyla vybudována s ambicí udržet sousední pozemek a poskytnout mu oporu. Navíc zeď nesplňuje podmínky pro opěrnou zeď podle stavebního zákona a bylo na žalovaných, aby před zahájením terénních úprav žádali o vydání stavebního povolení. Pozemek žalovaných proto nemá v současnosti náležitou oporu a není bezpečně zajištěn, tak aby neohrozil majetek a životy žalobkyně. Jednáním žalovaných proto došlo k trvalému ohrožení majetku žalobkyně a rovněž životů a zdraví osob na pozemku žalobkyně. Žalovaní dále bez souhlasu žalobkyně a proti její vůli odstranili plot vybudovaný žalobkyní a nahradili ho plotem vlastním, když navýšili zeminu, čímž mimo jiné znehodnotili izolaci domu podél jeho stěny, navýšili podezdívku, prodloužili opěrnou zídku a instalovali nová plotová pole z dřevěných neprůhledných planěk. Nově instalovaný plot je veden 1,2m od obvodové zdi domu, v místě, kde jsou okna z koupelny a z dětského pokoje. Neprůhledný plot instalovaný žalovanými zasahuje a zastiňuje okna do výše 20-40cm, což ubírá přirozené světlo vnikající do shora uvedených místností. V případě koupelnového okna se jedná o zastínění prakticky celého okna, rovněž je takto zásadně zvýšena vlhkost celého domu. Zásahem žalovaných tak došlo ke snížení světelného komfortu v domě a žalobkyně je nucena v dotčených místnostech využívat světlo umělé namísto světla denního. Rovněž navýšením pozemku žalovaných přispělo k tomu, že žalovaní prakticky na svůj pozemek jezdí pod okny žalobkyně, která je tak nucena strpět na pozemku žalovaných nadstandartní a vysoký provoz motorových vozidel. Žalovaní tak svým jednání zásadně snížili komfort užívání domu žalobkyně a její rodiny, žalobkyni vznikly v souvislosti s potřebou dostatečného osvětlení náklady na osvětlení umělé, a to i během denní doby. Žalobkyně se pokoušela dohody s žalovanými, avšak bez úspěchu. 2. Žalovaní uvedli, že s žalobou nesouhlasí, neboť mají za to, že v dané věci nedochází k zásahu do vlastnických práv žalobkyně, či k ohrožení majetku, života nebo zdraví osob pohybujících se na jejím pozemku. Pokud se jedná o stavební činnosti prováděné na pozemku žalobkyně, tak na místě byla provedena prohlídka stavebním úřadem a nebylo shledáno žádné porušení příslušných předpisů. Předmětná stavba se nachází na pozemku žalovaných nikoliv na pozemku žalobkyně, navíc není zcela zřejmé, že by k poruše plotu mohlo vůbec dojít. Znalecký posudek předložený žalobkyní není konkrétní a není z něho zřejmé, jak znalec dospěl k závěrům o nebezpečnosti dané zdi. Žalobkyně v dané věci v další části žaloby namítá především snížení komfortu užívání věci nikoliv imise nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezují obvyklé užívání věci. Znalecký posudek ve své další části konstatuje, že plot zastiňuje tabulky oken, což ubírá přirozené světlo, avšak není uvedeno, v jakém rozsahu a ani neobsahuje vysvětlení, kolik světla považuje znalec za přirozené. Z výše uvedených důvodů žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl a žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 8. 2021 č. j. [číslo jednací] namísto původní žalobkyně vstoupila do řízení [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 9. 2021. 4. Závěrem žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. V dané věci bylo prokázáno, že zeď byla postavena protiprávně, neboť nemá stavební povolení. Pokud soudem nebyl přijat v daném řízení znalecký posudek předložený žalobkyní z důvodu nedostatku kvalifikace, pak s tímto žalobkyně nesouhlasí a rovněž nevidí důvod, proč byly vypracovány znalecké posudky další. Druhý posudek ve věci žalobkyně shledává jako nekvalifikovaný, poslední zpracovaný posudek v řízení, pak zcela jednoznačně konstatuje, že zeď byla zhotovena bez patřičného stavebního povolení. Žalobkyně má také za to, že znalec nedostatečně vysvětlil své závěry ohledně možného vybočení zdi. Rovněž žalobkyně namítá nemožnost dostatečné přípravy k pokládání otázek poslednímu znalci. Žalobkyně se domáhala takového zásahu soudu, aby se dalo preventivně předejít škodě, a to nejen vyvalení zdi, ale i exhalací zejména větších vozidel a stejně tak se žalobkyně domáhala snížení plotu, tak aby byl zajištěn dostatek světla. 5. Závěrem žalovaný 1. navrhl, aby žaloba byla ve všech bodech zamítnuta, neboť ji shledává nedůvodnou. Předně bylo v řízení dvěma znaleckými posudky prokázáno, že zeď je dostatečně odolná, snese zatížení, které je v místě dáno a nehrozí její protržení. Znalecký posudek předložený žalobkyní shledává žalovaný 1. bez významu, neboť znalec neměl k hodnocení dané věci odpovídající odbornost, s níž by se k otázkám statiky mohl vyjádřit. Rovněž žalovaný 1. podotýká, že žalobkyně svou žalobu opírá o ust. § 2903 odst. 2 o. z., které upravuje vážné ohrožení nikoliv pouhé ohrožení. V dané věci však žádné, a to ani prosté ohrožení, nebylo zjištěno. Příslušný stavební úřad navíc shledal zeď jako bezvadnou. Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala tvrzené zastínění, plísně a vlhkosti, navíc místním šetřením bylo zjištěno, že místnosti v domě nejsou nijak ovlivněny předmětným plotem. Osvícení denním světlem odpovídá místním poměrům, poloze a orientaci domu a jeho výšce. Stejně tak nebylo v řízení prokázáno, že by parkování vozidel blíže než 2 metry od společné hranice mohla žalobkyni rušit nad míru přiměřenou místním poměrům. Žalovaný 1. rovněž předestřel, že je nutné zohlednit skutečnost, že původní žalobkyně zakoupila dům přímo na hranici sousedních pozemků, což jí před koupí domu bylo známo a nelze tak považovat skutečnost, že žalovaní jezdí za plotem na svém pozemku automobilem za nestandartní. Žalobkyně si stěžuje především na zastínění koupelny/WC, což jsou místnosti, kde je zastínění žádané a rovněž žalovaný 1. podotýká, že žalobou dle ust. § 1013 o.z. se nemůže žalobkyně domáhat aktivní činnosti po žalovaných. 6. Žalovaná 2. odkázala na závěrečný návrh žalovaného 1. 7. Na základě nesporných tvrzení účastníků má soud za zjištěné. 8. Část pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], nacházející se v katastrálním území [obec] u [obec] u plotu v délce 12 m, kdy počátek plotu je měřen od 18m od společného styčného bodu s pozemkem parc. [číslo] je využívána jako prostor pro parkování, a to u plotu v dílce 12m, kdy počátek je měřen 18 m od společného styčného bodu s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] z [obec]. Žalovaný 1. je podnikatele v oboru motorové silniční dopravy. 9. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 10. Původním vlastníkem pozemku st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku st. [číslo],