216 C 196/2025-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 35 314 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 29. 5. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, a to tak že dne 4. 6. 2025 byla částka 27 500 Kč převedena na bankovní účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se pak zavázal tuto částku vrátit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč včetně úroku ve výši 27,28 % p. a. Strany si dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši 100 Kč při zaslání upomínky. Pro případ prodlení s úhradou jednotlivé splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč a pro případ prodlení s uhrazením zesplatněné jistiny byla sjednána smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni 25. 8. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, avšak ani poté žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zesplatněnou dlužnou jistinu ve výši 28 564 Kč, dlužné splátky na jistině ve výši 1 436 Kč, dlužné splátky na úrocích ve výši 2 013 Kč, náklady za tři odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč a smluvní pokutu za neuhrazenou zesplatněnou jistinu ve výši 1 504 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2025 do 24. 11. 2025, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 11. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, výpisu z účtu žalovaného a zprávy banky bylo zjištěno, že žalobkyně dne 4. 6. 2025 převedla na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč, žalovaný poukázal žalobkyni 1 Kč, žalobkyně dále poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, , o kterém tvrdila, že se jedná o účet zprostředkovatele, částku 2 500 Kč.5. Z upomínek ze dne 25. 6. 2025 a ze dne 27. 7. 2025, přehledu odeslaných zásilek, čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalobkyně dvakrát upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z upomínky ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovaně upomínala k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy, žalovaný byl zároveň informován o zesplatnění celého úvěru.6. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 29. 5. 2025, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi účastníky došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle (smlouva o úvěru, formulář záznamu o vložení, informace pro žalovaného, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové podmínky).7. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).8. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka, z nájemní smlouvy ze dne 9. 9. 2019, výplatních pásek za měsíce duben 2024, únor 2025 a duben 2025, výsledku prověřování a čestného prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá žádný záznam v CEE a v ISIR. Dále zjistila, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, s průměrným příjem ve výši 32 425 Kč měsíčně, bydlí v nájmu s měsíčním nájemným ve výši 12 000 Kč, hradí platby za energie ve výši 2 200 Kč měsíčně, další náklady žalovaného byly uvedeny ve výši 4 860 Kč na životní minimum a 0 Kč na ostatních výdajích. Čistý příjem žalovaného tak dle žalobkyně činil 13 284 Kč měsíčně, vyživovací povinnost žalovaný neměl.9. Z informace o účtu bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., Anonymizováno, /2010 je žalovaný. Z výpisu z účtu č., č. účtu, za období od 6. 3. 2025 do 21. 3. 2025, který předložila žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovanému byl dne 14. 3. 2025 poskytnut úvěr od společnosti , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč a dne 18. 3. 2025 od společnosti , Anonymizováno, ve výši 10 000 Kč. Celkový zůstatek na účtu byl 2 Kč.10. Dále byla předložena potvrzení o úhradách na účet , jméno FO, , nebyl zjištěn vztah k této věci.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 110 odst. 1 SpÚ, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze sml