216 C 198/2025-125 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 440,19 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 1. 5. 2024 s žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se pak zavázala úvěr společně s úrokem ve výši 27,90 % p. a. a poplatky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že jí prověřila ve veřejných registrech a zhodnotila její příjmy a výdaje. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 17. 3. 2025 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 a dne 6. 6. 2025 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná však svůj dluh neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně proto nyní po žalované požaduje zaplacení nevrácené jistiny ve výši 28 890,19 Kč, poplatky ve výši 1 550 Kč, kapitalizovaný úrok od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025 ve výši 3 896,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025 ve výši 142,39 Kč, úrok ve výši 27,9 % ročně z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se z jednání omluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 15. 5. 2023 včetně akceptace návrhu bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované za dohodnutých podmínek zprostředkovat služby běžného účtu, spořicího účtu, přímého bankovnictví a debetní karty. Smluvní strany se dále dohodly, že žalované bude zřízen běžný účet č. , č. účtu, , a sjednána byla služba přímého bankovnictví, na jejímž základě lze prostřednictvím různých komunikačních prostředků uzavírat další dohody a čerpat služby.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, včetně akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce bankou, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 044 Kč s úrokem ve výši 27,90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 92 Kč. Smluvní strany si sjednaly oprávnění banky prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení žalované se splácením.6. Z listiny nazvané „výpis z minutové půjčky“ bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 2 395,85 Kč.7. Z listiny nazvané „ověření úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že se jedná o interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně, dle které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované a schválila žádost žalované o úvěr ze dne 1. 5. 2024. Při ověřování vycházela z příjmu žalované 19 300 Kč a z výdajů žalované 11 066 Kč, které tvořily výdaje na splátky půjček v částce 1 016 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru v částce 3 500 Kč, výdaje na živobytí v částce 6 000 Kč a ostatní výdaje v částce 550 Kč.8. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že za období od 17. 5. 2023 do 28. 2. 2025 činil disponibilní zůstatek – 11 721,20 Kč a pohledávky po splatnosti činily – 11 721,20 Kč. Z výpisu je patrné, že příjmy žalované jsou tvořeny nemocenskými dávkami v částkách zhruba 10 000 – 12 000 Kč a příchozími úhradami z jiného účtu žalované. Z výpisu vyplývá, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr dne 1. 5. 2024 ve výši 30 000 Kč. Rovněž je však z výpisu zřejmé, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr i před tímto datem, a to 26. 4. 2024 v částce 25 000 Kč.9. Z prohlášení o splatnosti ze dne 17. 3. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně úvěr ke dni 17. 3. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023 včetně příloh, přehledu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 včetně seznamu odeslaných oznámení bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a byla před podáním vyzvána k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzvy byla odeslána dne 18. 7. 2025.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. I dle aktuální právní úpravy zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele má za následek absolutní neplatnost příslušné úvěrové smlouvy. Uvedená interpretace vyplývá i z ak