27 C 73/2024-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení v příslušném rozsahu usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že dne 27. 2. 2024 žalovaná podepsala smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 171 000 Kč, přičemž částku 93 589 Kč žalobkyně poskytla na účet žalované uvedený ve smlouvě částku a částka zbylá byla použita „na úhradu/započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů způsobem uvedeným v Dohodě o konsolidaci“. Žalovaná měla úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 9 849 Kč, nominální úroková sazba úvěru činila 66,38 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku a kontrolou, zda doklad totožnosti žalované není evidován jako neplatný. Žalobkyně dále vycházela z dokladů a informací od žalované (doklady o příjmech, prohlášení atp.). Žalovaná dle žalobkyně na svůj dluh uhradila celkem částku 20 049 Kč, a to před datem zesplatnění úvěru. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 24. 7. 2024. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 198 021,55 Kč. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2x 499 Kč za splátky, s nimiž se žalovaná dostala do prodlení o délce 30 dnů, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 2x 200 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy žalobkyni též vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a to od 26. 7. 2024 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje uvedenou smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby (25. 11. 2024), tj. smluvní pokutu ve výši 24 356,46 Kč. Dále žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru, a to z částky zbývající původní jistiny, tj. 170 199,74 Kč, ode dne 26. 7. 2024 do zaplacení, přičemž úrok žalobkyně požaduje v nominální úrokové sazbě 66,38 % ročně a od 91. dne prodlení, tj. od 19. 8. 2024, pak v nominální úrokové sazbě 14,75 % ročně. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaná již neuhradila více, než uvedeno výše.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání ve věci omluvila, a bylo proto jednáno v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.4. Z předsmluvního formuláře, z oznámení o schválení úvěru ze dne 28. 2. 2024 spolu s dodejkou, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, podepsané žalovanou dne 27. 2. 2024 a akceptované téhož dne žalobkyní (dále jen „smlouva o úvěru“), a z karty klienta, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku 171 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku v 60 měsíčních splátkách po 9 849 Kč vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila 590 940 Kč, úroková sazba činila 66,38 % ročně, RPSN činila 90,81 %. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku maximálně ve výši 709 128 Kč, dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaná v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitla v prodlení. Dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, u níž se žalovaná dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila 20 049 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaná netvrdila a v řízení to jinak nevyšlo najevo, že by žalobkyni uhradila více.6. Z dohody o konsolidaci ze dne 27. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely tuto dohodu, dle níž část úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 77 411 Kč bude použita na úhradu dluhu z (jiné) smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi.7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši 171 000 Kč byl žalované dne 27. 2. 2024 vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, v částce 93 589 Kč a na účet č. , Anonymizováno, , označený firmou žalobkyně, v částce 77 411 Kč. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že číslo bankovního účtu uvedené na dokladu o vyplacení úvěru je totožné s tím, které uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru.8. Z výpisů z uvedeného účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že účet je veden na jméno žalované a v roce 2024 na něj byla vyplácena mzda ve výši cca 33 500 Kč měsíčně.9. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 27. 2. 2024 měla žádost u jedné další finanční instituce o poskytnutí úvěru a splácela jiný dluh v celkové výši 624 364 Kč.10. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná podepsala tento dokument, jehož obsahem bylo mimo jiné prohlášení, že se nenachází v úpadku, že údaje, které žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné, že je úvěr schopna splácet řádně a včas.11. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání částku 34 300 Kč, jako své výdaje uvedla částku 17 360 Kč měsíčně sestávající ze životního minima ve výši 4 860 Kč, dále ze splátky jiného závazku u žalobkyně ve výši 7 289 Kč, z výdajů na dopravu, kurzy, záliby atp. ve výši 100 Kč a výdajů na bydlení ve výši 5 111 Kč, přičemž bydlí v pronájmu. Bylo dále počítáno s rezervou 1 000 Kč. Volné zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou 15 940 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že žalovaná má výuční list, je svobodná, nežije s partnerem ve společné domácnosti a je zaměstnána na dobu neurčitou.12. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 11. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou pod hrozbou podání žaloby vyzvala k úhradě do 15 dnů od odeslání upomínky. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.13. Z dalších provedených důkazů (např. kopie dokladu žalované) nebyly s ohledem na níže uvedené právní hodnocení zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“).15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 SpÚ odst. 1 posky