Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Tvrdí, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2026 se společností , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 30. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně a splácet přirostlé úroky vždy k 29. dni v měsíci. Protože žalovaná své smluvní povinnosti neplnila, byl úvěr ke dni 29. 11. 2024 zesplatněn. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč a zákonného úroku z prodlení od 30. 11. 2024 do zaplacení. Pro případ, že by nebyl prokázán nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uplatňuje žalobkyně rovněž nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající poskytnuté částce 10 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila k výzvě soudu ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 7. 2024, potvrzení o provedených platbách a smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, a to platbou ve výši 5 000 Kč dne 30. 7. 2024 a platbami ve výši 2 000 Kč a 3 000 Kč dne 31. 7. 2024. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 27. 7. 2026 soud dále zjistil, že žalovaná byla jedinou majitelkou a disponentkou účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byly uvedené částky poukázány. Pohledávka z uvedeného závazkového vztahu byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 postoupena žalobkyni, která se stala aktivně věcně legitimovanou k jejímu soudnímu vymáhání. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026 soud zjistil, že žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2026 pak vyplynulo, že žalobkyně žalovanou před zahájením řízení vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy a současně ji upozornila na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě nesplnění dluhu. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že tato výzva byla k poštovní přepravě podána dne 2. 6. 2026.4. Soud posoudil právní vztah účastnic jako vztah ze spotřebitelského úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti spotřebitelského úvěru. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.6. Žalobkyně nepředložila žádné podklady dokládající posouzení úvěruschopnosti žalované. Nebyly doloženy údaje o příjmech, výdajích, dalších závazcích ani výsledky lustrací v příslušných registrech. Nebylo tak prokázáno, z jakých konkrétních údajů právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela, jak tyto údaje vyhodnotila a zda měla dostatečný skutkový podklad pro závěr, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Soud proto uzavřel, že řádné a důkladné posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru prokázáno nebylo.7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, , jehož byla žalovaná jedinou majitelkou a disponentkou. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na poskytnutou částku cokoli uhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila o částku 10 000 Kč a je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.9. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od okamžiku prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty, která je v této výzvě stanovena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 30. 5. 2026 a k poštovní přepravě ji podala dne 2. 6. 2026. Ve smyslu § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 5. 6. 2026. Žalobkyně v ní stanovila lhůtu k plnění tří dnů od doručení výzvy, která uplynula dne 8. 6. 2026. Ode dne následujícího, tj. od 9. 6. 2026, je žalovaná v prodlení.10. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť v důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni náleží pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení, nikoli nárok na smluvní úroky, smluvní pokutu a související příslušenství.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72,06 Kč, přičemž tato částka představuje 2,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,28 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 500 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.