5 C 121/2021-32 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný byl dne 13. 9. 2019 kontrolován přepravní kontrolou v prostředku městské hromadné dopravy, neprokázal se platným přepravním dokladem, čímž porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a smluvních přepravních podmínek. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 520 Kč. Žalovaný však přes výzvu žalovanou částku dosud nezaplatil, čímž se též dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 21. 7. 2020 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a skutečností známých soudu z úřední činnosti, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Po skutkové stránce má soud z předložených listin za prokázané, že žalovaný se dne 13. 9. 2019 podrobil přepravní kontrole na lince č. 13 provozované právní předchůdcem žalobkyně, při které se neprokázal jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis, v němž byl žalovaný řádně identifikován (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 13. 9. 2019). Dle smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu 1 500 Kč (prokázáno smluvními přepravními podmínkami žalobce, čl. 4 odst. 10). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2020 včetně přílohy č. 1 a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2020). Žalovaný dosud z dlužné částky ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 3. 8. 2020 včetně obálky). Soud dále zjistil, že žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2017, č.j. Nc 5308/2017-98, omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let, přičemž mj. nebyl shledán způsobilým nakládat s finančními prostředky přesahujícími částku 100 Kč a nebyl shledán způsobilým porozumět důsledkům uzavření smlouvy kupní, darovací či jiné smlouvy. Opatrovníkem žalovaného byla jmenována jeho matka [jméno] [příjmení] (prokázáno citovaným rozsudkem). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). 6. Podle § 55 odst. 1 o.z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. 7. Podle § 57 odst. 1 o.z. Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. 8. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud dospěl k závěru, že vzhledem k psychické poruše a omezení svéprávnosti žalovaného nebyl jmenovaný schopen s právním předchůdcem žalobkyně platně uzavřít smlouvu o přepravě se všemi důsledky s ní spojenými. Jelikož tak žalovaný při nastoupení do dopravního prostředku nemohl pro duševní poruchu konkludentně uzavřít takovou smlouvu, soud k neplatnosti smlouvy z uvedeného důvodu přihlédl dle § 581 o.z. a § 588 o.z. i bez návrhu. Soud proto nemohl žalobkyni přiznat z titulu přepravní smlouvy požadované jízdné (20 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Nastoupením přepravy a použitím hromadného dopravního prostředku právního předchůdce žalobkyně se však žalovaný bezdůvodně obohatil, a to v rozsahu ceny jízdného za použití dopravního prostředku. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 20 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a požadovaného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak s ohledem na uvedené žalobu zamítl. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, a proto by mu náleželo právo na náhradu nákladů, které v řízení vynaložil. Jelikož žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.