11 C 135/2023-32 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 5 856 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 16. 3. 2022. Žalobkyně uvedla, že dne 16. 3. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 500 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobkyně prověřovala úvěryschopnost žalované. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 138 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15. 4. 2022. Žalovaná ale své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení, kdy požaduje za odeslané upomínky celkem 1 500 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce byla v případě prodlení dlužníka sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované smluvní pokutu z dlužné jistiny ve výši 3 500 Kč ve výši 0,1% denně za období od 16. 4. 2022 do 30. 3. 2023. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce, VOP, výpisu z účtu, upomínek, zprávy banky má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce ze dne 16. 3. 2022, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 500 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a uhradit dojednaný poplatek ve výši 1 138 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15. 4. 2022. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je povinen uhradit za vyhotovení a zaslání každé písemné upomínky 500 Kč. S ohledem na to, že žalovaná nehradila řádně a včas bylo jí žalobkyní zasláno 5 upomínek, kdy žalobkyně požaduje uhradit náklady za tři upomínky ve výši 1 500 Kč. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s plněním závazku, když žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty z částky 3 500 Kč ve výši 0,1% denně za období od 16. 4. 2022 do 30. 3. 2023 ve výši 1 218 Kč. 4. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 5. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná na pohledávku žalobkyně něco hradila a dále nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a soud tedy nemohl postupovat v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř. a poučit ji o povinnosti označit důkazy k prokázání těchto tvrzení. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (v platném znění), občanského zákoníku (dále jen OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle § 86 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle § 86 odst. 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění), poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 10. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěryschopnost žalované, je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 OZ). 17. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně dle ustanovení § 2993, věty první, OZ nárok na vrácení peněžité částky představující jistinu úvěru. Z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalované částku 3 500 Kč, žalovaná na tuto pohledávku nic neuhradila. Žalované tak zbývá uhradit na jistinu částku 3 500 Kč. Soud tedy žalobě co do částky 3 500 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl. 18. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 OZ úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb.. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III.).