5 C 302/2022-80 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, pro obec a katastrální území Čáslav (dále též„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnili tím, že k předmětným nemovitostem jsou v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci vedle žalobců dále zapsány osoby [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], kteří jsou nedostatečně identifikovanými vlastníky. Dle zápisu v pozemkové knize byli shora uvedené osoby zapsáni jako zletilí spoluvlastníci v letech 1930, resp. 1932, a proto je zřejmé, že i vzhledem k dřívější věkové hranici zletilosti žádná z těchto osob v současné době již nežije. Přes snahu se žalobcům nepodařilo ostatní spoluvlastníky dohledat a kontaktovat, a jelikož tato skutečnost brání řádnému užívání a udržování společné věci, nemají nadále zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Jelikož je dělení předmětných nemovitostí s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů a efektivní nakládání s nimi vyloučené, navrhli přikázání předmětných nemovitostí do jejich společného jmění, a to za přiměřenou náhradu. 2. Soud uzavřel, že osoby zapsané vedle žalobců v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí s největší pravděpodobností již nežijí, přičemž se nepodařilo přes učiněné pátrání zjistit totožnost dědiců těchto osob. Soud proto žalovaným ustanovil k hájení jejich zájmů opatrovnici, která učinila další návrhy na případné ztotožnění žalovaných. K samotné věci nezpochybnila žalobci uplatněný nárok na zrušení podílového spoluvlastnictví, když dohoda je z důvodu neznámé totožnosti žalovaných vyloučena. K vypořádání podílového spoluvlastnictví poukázala na žalobci předložený znalecký posudek, který technicky reálné rozdělení pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] nevyloučil, avšak efektivnost a vhodnost tohoto způsobu vypořádání stran uvedených pozemků ponechala na zvážení soudu. [jméno] nicméně vyjádřila domněnku, že vzhledem ke všem okolnostem této věci by bylo vhodnější předmětné nemovitosti přikázat do vlastnictví žalobců za přiměřenou náhradu. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení a znaleckým posudkem, z nichž zjistil následující skutečnosti: 4. V katastru nemovitostí jsou jako podíloví spoluvlastníci k pozemku parc. [číslo] orná půda (o výměře 12 576 m2), zapsanému na LV č. 1951 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, pro obec a katastrální území Čáslav, zapsáni žalobci k podílu o velikosti 1/5, [příjmení] [příjmení] k podílu o velikosti 1/5, [jméno] [příjmení] k podílu o velikosti 1/5 a [jméno] [příjmení] k podílu o velikosti 2/5. K pozemku parc. [číslo] ostatní plocha (o výměře 868 m2), a pozemku parc. [číslo] orná půda (o výměře 5 629 m2), zapsaným na LV č. 1950 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, pro obec a katastrální území Čáslav, jsou jako podíloví spoluvlastníci zapsáni žalobci, [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], a to všichni k podílu o velikosti 1/5 (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Soudem byl zjištěn tvar a prostorové uspořádání každého ze shora uvedených pozemků (prokázáno kopiemi katastrálních map). 5. Žalobce a) měl na účtu vedeném u [právnická osoba], [IČO], na jeho osobu za měsíc prosinec 2022 příjmy přesahující výdaje o více než 100 000 Kč, disponibilní zůstatek na účtu několikanásobně převyšoval součet částek uvedených ve výrocích III. a VI. tohoto rozsudku (prokázáno výpisem z účtu). 6. Znaleckým posudkem [číslo] 2022 ze dne [datum] a výslechem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] je méně hodnotný, neboť není hospodářsky využitelný, přičemž jeho další dělení na pět nových pozemků by tak nedávalo smysl. V případě dělení obou shora uvedených pozemků využívaných k zemědělským účelům by vzhledem k jejich poloze, rozloze, tvaru a svažitosti bylo možné tyto rozdělit na pět pozemků o přibližně stejné hodnotě. V obou případech by takto vzniklé pozemky byly nadále přístupné z veřejné komunikace a byla by zachována i jejich zemědělská využitelnost. Hodnoty nově vzniklých pozemků by se tato skutečnost výrazně nedotkla, oba pozemky by případně po dělení ztratily zhruba 5 % z jejich současné hodnoty. Jde-li o ocenění pozemků, byla použita porovnávací metoda dle uskutečněných prodejů. Všechny porovnávané pozemky se nachází v katastrálním území Čáslav a jsou zemědělsky využívané. Jedná se o jediné prodeje, ze kterých bylo možno při zpracování znaleckého posudku vycházet, neboť v katastrálním území Čáslav se mnoho zemědělských pozemků neprodává a trh s těmito realitami stagnuje. Od porovnávaných prodejů tak nebylo nutné zohlednit časové hledisko pro stanovení obvyklé ceny ke dni zpracování znaleckého posudku. Proto lze také závěry znaleckého posudku učiněné ke dni zpracování vztáhnout i ke dni výslechu, neboť hodnota zemědělských pozemků se vzhledem ke stagnaci trhu za poslední dva až tři roky nezměnila. S ohledem na uskutečněné prodeje byla jednotková cenu u pozemku parc. [číslo] stanovena ve výši 35 Kč/m2 a jednotková cena pozemku parc. [číslo] stanovena ve výši 40 Kč/m2, neboť platí nepřímá úměra, že s vyšší výměrou pozemku zároveň klesá jednotková cena. Jednotková cena pozemku parc. [číslo] pak jako pozemku samostatně zemědělsky nevyužitelného byla stanovena ve výši 15 Kč/m2. Obvyklá cena pozemků zapsaných na LV č. 1950 tak činí 238 180 Kč a obvyklá cena pozemku zapsaného na LV č. 1951 činí 440 160 Kč. 7. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Podle § 1142 odst. 2 o.z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit. 9. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 10. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 11. Podle § 1147 věty první o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 12. Ve smyslu shora uvedených ustanovení §§ 1140 a 1143 o.z. za situace, kdy žalobci neměli nadále zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a neměli možnost uzavřít s žalovanými, kteří jsou neznámé totožnosti, dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodl k jejich návrhu soud. Je třeba doplnit, že v řízení nebyly tvrzeny a soudem ani zjištěny důvody, které by případně rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví za současné situace vylučovaly. 13. Jde-li pak o otázku vypořádání podílového spoluvlastnictví, i současná úprava dle o.z. stanoví nejen možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být jednotlivé způsoby vypořádání použity. Soud rozhodující o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak není vázán návrhy účastníků (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), a proto byl soud v projednávané věci povinen nejprve zkoumat, zda je rozdělení společných věcí možné, neboť soud je povinen hledat cestu, aby - pokud je to možné - byly věci ve spoluvlastnictví účastníků reálně rozděleny, byť i takové řešení nevyhoví všem účastníkům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5353/2015). Reálným rozdělením nemovité věci se pak rozumí reálné rozdělení zpravidla v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením tak není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky. Přitom nelze v zásadě namítat nic proti takovému rozdělení druhově stejných věcí, kdy každý z účastníků dostane určitou věc a částka stanovená na vyrovnání pak není vysoká (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2631/2005). 14. Je třeba předeslat, že s ohledem na uvedenou judikaturu bylo vyloučeno uvažovat o případném přikázání samostatných pozemků mezi jednotlivé účastníky bez jejich reál