8 C 82/2022-173 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala žalobního nároku zamítnutého výrokem I. Žalovaná č. 1 je insolvenčním správcem žalobkyně v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalovaný č. 2 je soudní exekutor. Žalovaní uzavřeli smlouvu o další činnosti exekutora, dle které se žalovaný č. 2 zavázal provést dražbu nemovitostí uvedených ve výroku I. Žalovaný č. 2 vydal usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále také jen„ dražební vyhláška“). Dle dražební vyhlášky se nařizuje dražební jednání formou elektronické dražby (prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese: [webová adresa]), která bude zahájena dne [datum] v 10:00 hod. a bude ukončena nejdříve dne [datum] v 11:00 hod. Předmětem dražby jsou nemovitosti žalobkyně. Dle dražební vyhlášky nejnižší podání se stanoví částkou 2 050 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že dražba nemovitostí žalobkyně dle dražební vyhlášky je nepřípustná. Především z důvodu nesplnění zákonného požadavku ocenění nemovitých věcí a určení jejich výsledné ceny ve smyslu ust. § 336 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o. s. ř. a § 336a o. s. ř., resp. záměrným umělým snížením obvyklé ceny nemovitostí žalobkyně, aby došlo k jejich prodeji za neúměrně nízkou cenu. Nejnižší podání bylo stanoveno částkou 2 050 000 Kč na základě znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí (dále jen„ znalecký posudek“). Soudní znalec v tomto znaleckém posudku nerespektuje vyhlášku o výkonu znalecké činnosti č. 503/2020 Sb., a to zejména § 52 písmeno a) – g) v návaznosti na § 41 odst. 1-5 a § 42 uvedené vyhlášky. Oceňované nemovitosti, jak vyplývá z textu znaleckého posudku, vůbec fyzicky nenavštívil, neviděl a neohledal. Znalci, jak vyplývá z oddílu A posudku, byl předložen pouze znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni 27. 6. 2018. Uvedený stav je dle názoru žalobkyně naprosto nepřijatelný a jedná se o úmyslné jednání žalovaných vedoucí k maximálnímu podhodnocení výše obvyklé ceny nemovitostí žalobkyně. Odhad ceny obvyklé oceňuje soudní znalec nemovitost porovnávacím způsobem s nemovitostmi, které jsou dle žalobkyně k tomuto účelu nevhodné pro typovou neshodnost nemovitostí. Soudní znalec v předmětném znaleckém posudku vychází z neplatných právních předpisů, zejm. oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb., která byla ve sbírce zákonů nahrazena výše uvedenou vyhláškou [číslo] ze dne 15. 11. 2021. Výše specifikovaná smlouva o další činnosti exekutora je dle názoru žalobkyně neplatná s ohledem na její neurčitost, resp. pro rozpor s dobrými mravy, kdy bylo v jejím čl. II. bod 2 dohodnuto, že nejnižší podání v dražbě předmětu dražby bude stanoveno ve výši ceny příslušného předmětu dražby zjištěného znaleckým posudkem. Tedy nebyl určen žádný konkrétní limit pro nejnižší podání, aby mohl být stanoven svévolně. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že dražba nemovitostí žalobkyně dle dražební vyhlášky je nepřípustná i z toho důvodu, že dražební vyhláška jí byla doručena až dne [datum], přičemž dražební jednání bylo nařízeno na [datum] od 10:00 hod. Dále má žalobkyně za to, že vydání dražební vyhlášky mělo ve smyslu ust. § 336a odst. 3 o. s. ř. předcházet vydání usnesení o ceně nemovitých věcí žalobkyně, které mělo být doručeno žalobkyni, aby proti němu mohla podat opravný prostředek. I přes názor vyslovený v usnesení odvolacího soudu č. j. 20 Co 109/2022-115 ze dne 23. 3. 2023 má žalobkyně za to, že je aktivně věcně legitimována k podání žaloby na insolvenčního správce, resp. soudního exekutora. Tento postup není občanským soudním řádem, insolvenčním zákonem, příp. jiným zákonem vyloučen. Pokud Krajský soud v Praze v odůvodnění svého usnesení č. j. 20 Co 109/2022-115 ze dne 23. 3. 2023 odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaná pod sp. zn. 20 Cdo 708/2001, 21 Cdo 953/2014, 21 Cdo 559/2014, dle žalobkyně tato judikatura není použitelná na projednávanou věc, když dobrovolná exekutorská dražba jako způsob zpeněžení majetkové podstaty byl do insolvenčního zákona doplněn až novelou, zák. č. 64/2017 Sb. ze dne 19. 1. 2017. Dle žalobkyně byla oprávněna předmětnou žalobu na určení podat i ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Existence naléhavého právního zájmu vyplývá z tvrzení obsažených v žalobě, kdy žalobkyně usilovala o zabránění vydražení nemovitostí za neúměrně nízkou cenu odvozenou od stanoveného nejnižšího podání, což bylo i v zájmu jejich věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení. 2. Žalovaná č. 1 s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť má za to, že chybí aktivní věcná legitimace na straně žalobkyně, ale též chybí pasivní věcná legitimace. S nemovitostmi zapsanými do majetkové podstaty dlužnice, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, je s ohledem na ust. § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“) oprávněna disponovat žalovaná insolvenční správkyně („ Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou“). Exekutor v žádném případě nepostupuje podle ustanovení zákona o veřejných dražbách, nýbrž výlučně podle ustanovení exekučního řádu o provedení exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí (za jejich přiměřeného použití, viz § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, dále jen „e. ř.“) a za přiměřeného použití ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, popř. dalších ustanovení o. s. ř. Pokud je v daném případě podána žaloba na„ nepřípustnost prodeje“, pak nejspíš ta byla inspirována ust. § 46b zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, která je však imanentní jen pro dražby nedobrovolné prováděné dražebníkem podle tohoto zákona. Taková žaloba pak musí být podána jak proti zástavnímu věřiteli, tak i dražebníku. Žalovaná č. 1 zdůrazňuje, v případě„ dobrovolné“ dražby prováděné soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 e. ř., nelze aplikovat normy zákona o veřejných dražbách ani subsidiárně. I pokud by tomu tak bylo, pak žalovaná č. 1 není ani dražebníkem ani zástavním věřitelem. Je insolvenčním správcem dlužnice do jejíž majetkové podstaty byly nemovitosti (podíl) po právu sepsány. Není tedy pasivně věcně legitimována, neboť její účast zákon (i kdyby na danou věc dopadal) v řízení nezakládá. Naopak žalováni nejsou zákonem presumované osoby. Pokud se žalobkyně neinspirovala zmiňovaným ust. § 46b zákona o veřejných dražbách, pak je třeba zdůraznit, že exekuční řád ani o. s. ř. takovou žalobu nepřipouští. Hodlala-li žalobkyně podat určovací žalobu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., pak ani netvrdí svou aktivní věcnou legitimaci ani naléhavý právní zájem. A žalovaná č. 1 zdůrazňuje, že žalobkyně není k podání určovací žaloby jakkoli věcně legitimována. Žalovaná č. 1 poukazuje na pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze v analogickém sporu týchž účastníků, a to usnesení ze dne 1. 9. 2022, č. j. 20 Co 67/2022-139, ve kterém odvolací soud dovodil nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně. 3. Žalovaný č. 2 se k věci nevyjádřil. 4. Žalobou žalobkyně mimo výše uvedeného navrhla rovněž, aby soud vydal usnesení o předběžném opatření spočívající ve zdržení se nakládání s nemovitými věcmi žalobkyně uvedenými ve výroku I. spočívající v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi. Usnesením ze dne 6. 4. 2023, č. j. 8 C 82/2022-138 soud řízení o návrhu žalobkyně na vydání tohoto předběžného opatření zastavil, neboť podáním ze dne 5. 4. 2023 vzala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zpět. 5. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalovaná č. 1 se vyjádřila v tom smyslu, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný č. 2 se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 6. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. 7. Žaloba na určení, že prodej nemovitých věcí (uvedených ve výroku I.) žalobkyně je nepřípustný, je svou povahou žalobou určovací ve smyslu § 80 o. s. ř. Pro tento typ žaloby platí povinnost prokázat naléhavý právní zájem, kdy břemeno tvrzení a břemeno důkazní tíží žalobce. Soud si proto předtím, než se mohl zabývat věcí samou, musel vyřešit otázku existence naléhavého práv