9 C 105/2025-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 46 286,76 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, . Před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěryschopnost žalované. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 332 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 914 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 994 Kč (dále jen „poplatek“).2. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po 1 045 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná na pohledávku uhradila celkem 5 245 Kč. Žalobkyně je nadále oprávněna požadovat po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobkyně je rovněž oprávněna požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.3. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.4. Ze zákaznické karty-žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č., číslo smlouvy, ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 332 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 914 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 994 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po 1 045 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázané, že dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni , datum, . Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována.6. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.7. Ve věci bylo konáno jednání dne , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila a nepožádala o odročení, zároveň souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání nedostavila a ani se neomluvila, soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti jak žalobkyně, tak žalované.8. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.9. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.11. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-l