4 C 26/2026-59 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 51 044,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 44 442 Kč od , datum, do zaplacení z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , kterou s žalovanou uzavřela prostřednictvím online klientského centra. K uzavření smlouvy dochází podáním online žádosti klientem prostřednictvím klientského centra žalobkyně, kdy si spotřebitel nejprve založí heslem chráněný účet a pro ověření totožnosti zde nahraje fotokopie dvou dokladů, konkrétně občanského průkazu a kartičky zdravotní pojišťovny. Když toto žalovaná učinila, zaslala na základě pokynů v klientském centru verifikační platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně a odeslání platby zde i potvrdila, a to včetně zadání dvou unikátních kódů vygenerovaných žalobkyní. Tímto dle žalobkyně došlo k ověření totožnosti žalované a uzavření smlouvy, následně žalobkyně zaslala na účet žalované příslušné finanční prostředky, konkrétně částku 34 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 153 947 Kč, která se měla skládat z poskytnuté částky 34 000 Kč, obchodního úroku ve výši 61 231 Kč a administrativního poplatku ve výši 58 716 Kč, a to v 83 měsíčních splátkách po 1 837 Kč, kdy splatnost první splátky byla stanovena na , datum, . Žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobkyně proto požaduje po žalované částku 51 044,94 Kč s příslušenstvím, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 34 000 Kč, neuhrazených obchodních úroků ve výši 6 248 Kč, neuhrazených měsíčních poplatků ve výši 4 194 Kč, neuhrazených úroků z prodlení v celkové výši 1 046,86 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 4 406,08 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 1 150 Kč. Úvěruschopnost žalované ověřila žalobkyně jednak nahlédnutím do interních i externích databází, jednak prostřednictvím vyžádaného čestného prohlášení o příjmech a výdajích, kdy si k ověření vyžádala výplatní pásky žalované za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy a také výpisy z účtu žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, , nazvaná Smlouva č. , číslo smlouvy, , s obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalované, s uvedením, že smlouva byla podepsána elektronicky, aniž by, kromě přesného času podpisu, bylo na smlouvě uvedeno cokoli dalšího. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalované bude poskytnut jednorázový úvěr ve výši 34 000 Kč s roční úrokovou sazbou 37 %, RPSN ve výši 86,6 % a úvěr bude splatný v 84 měsíčních splátkách po 1 837 Kč. Finanční prostředky měly být žalované poskytovány na účet č. , č. účtu, . Součástí této smlouvy jsou také obchodní podmínky. I tento dokument je podepsán stejným způsobem jako smlouva samotná. Ke smlouvě je přiložen dokument s názvem Standartní informace o spotřebitelském úvěru, dokument obsahující stejný způsob podepsání jako smlouva samotná, který obsahuje další informace o poskytnutém úvěru (Smlouva č. , číslo smlouvy, , Standartní informace o spotřebitelském úvěru a obchodní podmínky).4. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že jimi žalobkyně disponuje.5. Z výplatnice soud zjistil, že žalobkyně předložila výplatní pásky žalované za měsíce říjen až prosinec 2024, že žalovaná je zaměstnána u , právnická osoba, a její průměrný čistý příjem činil 21 957 Kč měsíčně.6. Z bankovního výpisu klienta soud zjistil, že žalobkyně předložila soudu výpisy z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, , vedeného u , banka, a za období od , datum, do , datum, vedeného u , banka, U prvního účtu lze co do příjmů vysledovat dne , datum, částku 20 508 Kč jakožto mzdu, z výdajové stránky se zde pak opakují platby v potravinách, drogeriích, lékárnách či na internetu v řádu nižších stokorun až vyšších tisícikorun. Co se týče druhého účtu, tak z příjmové stránky jsou poukázány na účet žalované příjmy ze zaměstnání žalované ve výši 20 733 Kč v listopadu a 23 630 Kč v prosinci. Dále z účtu vyplývají příchozí platby od jiných fyzických osob ve výši kolem 500 Kč, ojediněle ve výši nižších tisícikorun, některé jsou uvozeny jako „další finanční výpomoc“. Časté jsou ale také půjčky, konkrétně dne , datum, ve výši 2 780 Kč od , právnická osoba, , dne , datum, ve výši 33 500 Kč od , právnická osoba, a dne , datum, 3 000 Kč od , právnická osoba, . Co se týče výdajů, jsou zde jednak běžné platby v lékárnách, potravinách, drogeriích, pekárnách či trafikách v nejčastější výši v řádech nižších stokorun, dále pak platby na internetu, kdy často jde o různá předplatná. Z vyšších výdajů se pak dne , datum, objevuje odchozí platba ve výši 14 300 Kč, uvedená jako „beran“ a , datum, ve výši 15 000 Kč vedená jako „, jméno FO, byt“.7. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích soud zjistil, že jde o dokument obsahující údaje, které měla žalovaná sdělit žalobkyni při podávání žádosti o úvěr. Na dokumentu chybí vlastnoruční podpis, je zde pouze uvedeno, že dokument byl „Podepsán elektronicky“ a čas, k tomuto mělo dojít. Žalovaná měla uvést, že je zaměstnána od října 2024 v , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním výdělkem 24 000 Kč, měsíční výdaje uvedla 2 000 Kč na splátky dosavadních úvěrů, 1 000 Kč na ostatní výdaje, dále uvedla, že bydlí v družstevním bytě, s náklady na bydlení 2 000 Kč měsíčně a ve společně domácnosti s ní žijí dvě děti bez vlastního příjmu.8. Z listiny s výpočtem možností žalované splácet dle skóringového modelu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně pomocí interního systému vyhodnotila pravidelné měsíční výdaje žalované na průměrnou částku 19 563,83 Kč.9. Ze splátkového kalendáře Smlouvy o půjčce č. , číslo smlouvy, soud zjistil, že obsahuje informace o celkem 84 splátkách rozložených měsíčně od , datum, do , datum, , kdy celková částka, kterou měla žalovaná uhradit se rovná 154 228 Kč a způsob podepsání je totožný jako u smlouvy samé.10. Z dokladu o vyplacení zápůjčky soud zjistil, že dne , datum, zaslala žalobkyně na účet č. , č. účtu, částku 34 000 Kč, kdy jako variabilní symbol je uvedené číslo smlouvy , číslo smlouvy, .11. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.12. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky soud zjistil, že dne , datum, vyčíslila žalobkyně žalované celkovou dlužnou částku k tomuto datu a oznámila žalované, že ke dni , datum, přistoupila k zesplatnění celého úvěru, a to z důvodu jeho řádného nesplácení.13. Z vyčíslení pohledávky soud zjistil, že se žalobkyní vyčíslená pohledávka ve výši 51 044,94 Kč skládá z dlužné jistiny ve výši 34 000 Kč, neuhrazených obchodních úroků ve výši 6 248,00 Kč, neuhrazených administrativních poplatků ve výši 4 194,00 Kč, neuhrazeného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 046,86 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 4 406,08 Kč a neuhrazených účelně vynaložených nákladů ve výši 1 150,00 Kč.14. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud zjistil, že dne , datum, zaslal zástupce žalobkyně žalované výzvu k plnění s tím, že pokud neuhradí dlužnou částku, bude se žalobkyně domáhat svého nároku u soudu.15. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv soud zjistil, že jde o dokument, kterým žalobkyně prokazovala způsob podpisu smlouvy o úvěru a skutečnost, že ji podepsala žalovaná.16. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnost