4 C 3/2026-111 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 18 053 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 18 053 Kč od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně“), přičemž dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji dne , datum, postoupila na žalobkyni. Smlouvou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 22 000 Kč, přičemž žalovaný byl tuto částku povinen uhradit v minimálních měsíčních částkách ve výši 10 % z použité částky + veškerá penále a příslušenství, kdy splatnost celého úvěru byla sjednána ke dni , datum, a zápůjční úroková sazba činila 457,50 % ročně. K uzavření smlouvy mělo dojít tak, že si žalovaný na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , web, založil uživatelský profil, zvolil parametry spotřebitelského úvěru a uvedl své osobní údaje včetně kopie občanského průkazu. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného se měl žalovaný seznámit s obsahem a podmínkami smlouvy. Žalovaný následně zaslal na účet právní předchůdkyně autorizační platbu ve výši 1 Kč, která mu byla později vrácena, kdy k provedení této platby je třeba zadat číslo karty, datum její expirace a CVC/CVV kód včetně údajů pro 3D secure ověření. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření smlouvy stisknutím tlačítka „podpis“ na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, která poté žalovanému poskytla na účet peněžní prostředky. Úvěruschopnost žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně jednak na základě lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích (BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR, CEE), jednak tím, že si od žalovaného vyžádala potvrzení o tom, že je schopný splácet úvěr, má pravidelný měsíční příjem a řádně zvážil své možnosti. Celkem žalovaný načerpal částku 22 000 Kč, a to dne , datum, částku 20 000 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč, ke dni podání žaloby pak žalovaný zaplatil částku 3 947 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, obsahuje jméno klienta , Jméno žalovaného, a místo podpisu obsahuje „OK“. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 457,50 %, dobou trvání smlouvy 24 měsíců, splatností ke dni , datum, a RPSN ve výši 4 654,94 %. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, . Smlouva dále obsahuje informace o splácení a její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.4. Ze zprávy , banka, ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je evidován na vlastníka , Jméno žalovaného, – žalovaného a že na účtu dne , datum, došlo k příchozí platbě ve výši 20 000 Kč a dne , datum, ve výši 2 000 Kč.5. Ze zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že je v prodlení se splácením úvěru, vyzvala jej k nápravě stavu a upozornila na možné zesplatnění celého úvěru.6. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že jimi žalobkyně disponuje.7. Z vysvětlení k ověření úvěruschopnosti včetně vyplněné tabulky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala při uzavírání smlouvy s žalovaným žalovanému tabulku k vyplnění, ve které měl uvést své osobní a majetkové poměry, kde je uvedeno příjem 56 400 Kč, výdaje 4 000 Kč a jiné splátky úvěrů 1 500 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, došlo k postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, . a dne , datum, z této společnosti na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným byla mezi postoupenými pohledávkami a žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn.9. Soud neprovedl důkaz – výpisy z účtu žalovaného, neboť pro jejich nepřehlednost nebylo možné z nich prokázat žádná tvrzení žalobkyně.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo: (, číslo smlouvy, )“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když ji zákazník v systému , web, po zobrazení odsouhlasí kliknutím na tlačítko podpis, souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovanéh