4 C 7/2026-76 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 36 401,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 17 323,47 Kč od , datum, do zaplacení a částku 285,16 Kč z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , kterou s žalovanou uzavřela prostřednictvím internetových stránek , web, . Na základě této smlouvy poskytla žalované spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání až do výše 55 800 Kč, přičemž žalovaná načerpala dne , datum, částku 17 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvním úrokem ve výši 0,933 % denně v pravidelných denních splátkách se splatností celého úvěru ke dni , datum, . K uzavření smlouvy mělo dojít tak, že žalovaná na webových stránkách žalobkyně vyplnila žádost o poskytnutí úvěru a poskytla žalobkyni požadované údaje. Následně se žalovaná měla identifikovat pomocí služby Kontomatik tím, že výše uvedené společnosti zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o něm, které následně společnost poskytla žalobkyni. Poté, co žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, přihlásila se za pomocí dvou faktorového ověření do klientského profilu žalobkyně, kde byl k dispozici formulář SECCI a návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaná klikla na možnost „podepisuji“, čímž došlo k podepsání smlouvy. Úvěruschopnost žalované posoudila žalobkyně, kromě zpřístupnění informací o bankovním účtu společností Kontomatik tak, že si od žalované vyžádala informace o její domácnosti, příjmech a výdajích a dále provedla lustraci žalované v interních i externích registrech. Ověřený čistý příjem žalované činil 21 620 Kč. Žalobkyně po vyhodnocení všech získaných informací došla k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, obsahuje místo podpisu: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“ , právnická osoba, je pak na samém konci smlouvy uvedeno: „Tímto podepisuji dne , datum, . Klient.“. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalované bude poskytnut úvěrový rámec v maximální výši 55 800 Kč s denní úrokovou sazbou 0,933 %, RPSN činilo 1 422,87 % a byl sjednaný poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Úvěr měl být splácen v pravidelných denních splátkách, přičemž první byla sjednána na , datum, a splatnost celého úvěru pak na den , datum, . Finanční prostředky měly být žalované poskytovány na účet č. , č. účtu, (smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, ).4. Z Informací pro spotřebitele soud zjistil, že jde o dokument přikládaný ke smlouvám o úvěru a smlouvám o revolvingovém úvěru vytvořený žalobkyní, který obsahuje informace o žalobkyni jakožto poskytovali spotřebitelských úvěrů, modelový příklad spotřebitelského úvěru a další informace o úvěrech či jejich čerpání.5. Z vyjádření , banka, ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je evidován na vlastníka , jméno FO, – žalovanou a v prosinci 2024 byla na tento účet připsána pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 17 000 Kč.6. Z potvrzení o čerpání 17 000 Kč a z přehledu ke dni , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne , datum, na účet žalované částku 17 000 Kč.7. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky.8. Z dokumentu s názvem Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že jde o dokument předložený žalobkyní, který obsahuje výpis příjmů od konce roku 2023 do prosince 2024 na celkem čtyřech bankovních účtech č. , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, .9. Z výpisu úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované zjistila, že žalovaná žije v domácnosti o třech společně hospodařících členech, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 10 081 Kč a ostatní nezbytné výdaje 3 000 Kč. Čistý příjem uvedený spotřebitelem je 24 000 Kč, doložený čistý měsíční příjem žalované pak činil 21 620 Kč a vypočítané minimální výdaje 5 783,50 Kč.10. Z autorizace ověření úvěruschopnosti a identifikace klienta soud zjistil, že obsahuje data evidovaná právní předchůdkyní žalobkyně.11. Z výpisů z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně předložila výpisy z účtů č. , č. účtu, , , č. účtu, , , č. účtu, a , č. účtu, pořízené systémem Kontomatik. První účet je vedený na vlastníka , jméno FO, , druhý a třetí pak na vlastníka , jméno FO, , poslední pak na vlastníka , jméno FO, . Z výpisů z druhého a třetího účtu za období od konce roku 2023 do konce roku 2024 soud zjistil následující o příjmech a výdajích na těchto účtech Na druhém zmíněném účtu je připisována dvakrát se opakující částka 5 891 Kč od Úřadu práce uvedená jako sirotčí důchod a částka 11 359 Kč od Úřadu práce bez uvedení dalšího. Dále je zde ještě příchozí platba od plátce , jméno FO, ve výši 5 000 Kč. Co se týče výdajů na tomto účtu, většina odchozích transakcí je ve výši nižších stokorun až vyšších tisícikorun a jde o výběry z bankomatů, platby v potravinách, lékárnách, u čerpacích stanic, obchodech s oblečením, restauracích a také platby na účty jiných fyzických osob. Třetí účet pak co do opakujících se příjmů obsahuje sociální dávky (příspěvek na bydlení a další) ve výších 9 543 Kč (listopad), 9 083 Kč (říjen), 7 730 Kč (září, srpen a červen), 3 050 Kč (červenec), 7 620 Kč (květen a duben), 10 243 Kč (březen, únor a leden) a 2 800 Kč (prosinec a listopad) a nemocenské ve výši 8 790 Kč za listopad, 9 083 Kč za říjen a září a ošetřovné za květen ve výši 1 836 Kč a za duben ve výši 2 163 Kč. Dále poté také příchozí platbu od Finančního úřadu ve výši 23 459 Kč v květnu 2024. Další příjmy na tomto účtu pochází jednak z převodů v rámci účtů žalované, jednak od jiných fyzických osob. Tyto jsou však nahodilé a ve výši stokorun, maximálně nižších tisícikorun. V neposlední řadě je zde i několik příchozích plateb s označením, že jde o půjčku (například , datum, dvakrát 10 000 Kč od , právnická osoba, ). Co se týče výdajů, zde lze nalézt jednak ojedinělé výdaje související (alespoň pravděpodobně) s bydlením nebo jinými platbami na běžné životní výdaje (například pojistné pro , právnická osoba, ve výši vyšších stokorun měsíčně či nedoplatek za vodu v říjnu ve výši 2 290 Kč), většinu výdajů pak tvoří platby u obchodníků (potraviny, lékárny, benzinové stanice či restaurace) a po internetu. Nejvýraznější jsou však platby u různých sázkových společností a online kasin ve výši vyšších stokorun až nižších tisícikorun, mnohdy se opakující i několikrát denně. Časté jsou pak platby přes různé platební brány či Google Pay, za předplatná, nebo nákupy na Temu. Opakovaně se zde objevují také výběry z bankomatů, nejčastěji ve výši nižších tisícikorun.12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a