4 C 79/2026-35 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 13 635 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, . K uzavření smlouvy dochází v chráněném internetovém prostředí nebo v mobilní aplikaci k tomu určené. Zájemce o úvěr vyplní požadované údaje a po jejich vyplnění probíhá automatický schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v aplikaci text smlouvy, kde je uvedeno telefonní číslo a zájemci je následně zaslán SMS kód. Žalovanému byla zaslána na email , e-mail, . Při sjednání smlouvy se dále ověřuje účet žadatele, kdy ověřovací poplatek 1 Kč má zaslat na účet žalobkyně, případně se ověřuje účet žalované prostřednictvím bankovní identity. Úvěr je poskytnut, pokud se jméno vlastníka účtu shoduje se jménem žadatele. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného jednak prostřednictvím registrů NRKI, SOLUS, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, jednak si od žalovaného vyžádala informace o jeho osobních, rodinných a majetkových poměrech. Žalovaný uvedl příjem ve výši 24 000 Kč, na výdaje pak životní minimum a splátky ve výši 17 000 Kč. Žalobkyně si ověřila výši závazků, kdy z NRKI zjistila splátky žalovaného ve výši 4 315 Kč. Schválená výše úvěru činila 10 000 Kč a byla na účet žalovaného – , č. účtu, zaslána , datum, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a poplatkem za doplňkové služby ve výši 99 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že listiny úvěrová smlouva č. , číslo smlouvy, , splátkový kalendář a sazebník poplatků byly podepsány IP zařízením, kódem z telefonního čísla , tel. číslo, dne , datum, . Ke smlouvě byl připojen splátkový kalendář a sazebník poplatků. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 24 měsíčních splátkách v proměnlivé výši v rozmezí 508 Kč až 1 006 Kč, žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a poplatky za doplňkové služby, v případě žalovaného ve výši 99 Kč. RPSN činilo 49,2 % (smlouva o úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace, splátkový kalendář a sazebník poplatků).4. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala žalobkyně na účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč.5. Z karty klienta bylo prokázáno, že jde o dokument vytvořený žalobkyní shrnující informace o žalovaném, jako klientovi a o žádosti o úvěr. Žalovaný měl uvést příjmy 24 000 Kč plynoucí ze zaměstnání, dále pak další příjmy domácnosti ve výši 67 000 Kč a na výdajích pak dosavadní externí splátky ve výši 17 000 Kč.6. Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo prokázáno, že žalovaný měl v historii nebankovních úvěrů nalezeno celkem sedm splátkových úvěrů, z toho tři ukončené, jeden ve stadiu žádosti, jeden odmítnutý, jeden odvolaný a jeden existující. Existující pak je s výší splátky 4 173 Kč, zbývající částkou 279 591 Kč a bez splátek po splatnosti. Dále byl evidován jeden nesplátkový úvěr s úvěrovým rámcem 7 000 Kč.7. Z dohledání informací o činnosti klienta bylo prokázáno, že jde o dokument vytvořený žalobkyní shrnující informace o způsobu uzavření smlouvy s žalovaným přes telefonní číslo , tel. číslo, .8. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že jí žalobkyně disponuje.9. Ze zprávy , banka, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému.10. Z výpisu z účtu žalobkyně o poskytnutí úvěru žalovanému bylo prokázáno, že dne , datum, odešla z účtu žalobkyně platba ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .11. Z výzvy před zesplatněním spolu s podacím archem bylo prokázáno, že dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 3 612 Kč, a to do 30 dnů s tím, že pokud tak žalovaný neučiní, bude přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.12. Z výzvy k zaplacení celého úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzvala jej k uhrazení celkové částky 13 635 Kč.13. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky 13 635 Kč s tím, že pokud tak neučiní do , datum, , bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.14. Z kopie dokladů bylo prokázáno, že jimi žalobkyně disponuje.15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.24. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Úvěrová smlouva č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými techni