9 C 101/2026-37 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 13 569 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovanou uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, K uzavření smlouvy dochází tak, že si žalovaná vybrala parametry úvěru, seznámila se se smluvními podmínkami a následně vyplnila registrační formulář, kam vyplnila své osobní údaje. Tím došlo k učinění návrhu na uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poté prověřila žalovanou včetně její úvěruschopnosti a po schválení úvěru zaslala na SMS číslo žalované verifikační SMS s jedinečným kódem. Zadáním tohoto kódu do příslušného pole ve webovém rozhraní vyjádřila žalovaná souhlas se zněním smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně na to zaslala žalované SMS s informací o uzavření smlouvy, čímž byla smlouva také uzavřena. Úvěruschopnost žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně jednak lustrací žalované v interních i externích registrech, jednak vyžádáním si informací od žalované, jako je prohlášení, že není v prodlení se splátkou svých závazků, není v exekuci či insolvenci a nenachází se v tíživé životní situaci. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do , datum, , žalovaná jej měla splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úrok byl sjednaný ve výši 279,83 %. Celkem žalovaná zaplatila částku 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalované, , a to prostřednictvím kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, . Jako e-mail je uvedeno , e-mail, . V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalované bude poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 279,83 % a RPSN 660 %. Finanční prostředky měly být žalované poskytovány na účet č. , č. účtu, (Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, a obchodní podmínky , právnická osoba, ).4. Ze zprávy , banka, bank ze dne , datum, bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, patří žalované.5. Z podacího lístku bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala zástupkyně žalobkyně žalované doporučenou zásilku.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek., dodatku č. , číslo smlouvy, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o postoupení vyrozuměna.7. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , číslo smlouvy, bylo prokázáno, že žalovaná dne , datum, vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částku 500 Kč.8. Z výpisu z běžného účtu bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .9. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 712 Kč s tím, že pokud tak neučiní přistoupí k zesplatnění celého úvěru.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění s tím, že pokud částku neuhradí, obrátí se se svým nárokem na soud.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, “ podepsala. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalované, a další osobní údaje žalované, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalované může disponovat i jiná osoba odlišná od žalované, případně mohly být fotografie pořízeny žalovanou za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 10 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaná ke dni rozhodnutí soudu vrátila částku 500 Kč.18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti žalované splácet v době sjednání závazku. Již samotné tvrzení žalobkyně o tom, že ke zkoumání úvěruschopnosti mělo dojít lustrací žalované v registrech a vyžádání si potvrzení o neexistenci negativních překážek od žalované svědčí o tom, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované nedošlo.19. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 9 500 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.20. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 705,53 Kč, přičemž tato částka představuje 26,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8