23 C 15/2022-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 26 824,48 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 25 024,48 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 016,84 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 25 024,48 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále také jako banka) a žalovaným byla dne 30. 5. 2019 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva), v rámci níž byl žalovanému zřízen kontokorentní úvěr – Flexikredit povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 30. 5. 2019, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017 (dále jen VPP) a Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 31. 12. 2013. Dle Dispozic byl žalovanému povolen debetní zůstatek ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu a zejména pravidelně splácet debetní zůstatek na tomto účtu. Žalovaný se zavázal, že nepřekročí výši povoleného debetu, že splatí povolený debet minimálně jedenkrát za 180 dní, jinak banka zruší povolený limit a převede debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet povoleného limitu Flexikredit. Jelikož žalovaný neplnil sjednané podmínky, využila banka svého oprávnění ze Smlouvy a VPP a převedla dne 1. 10. 2019 debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, tuto skutečnost oznámila žalovanému a požádala jej o uhrazení splatného Flexikreditu v měsíčních splátkách spolu s úrokem 21,99 % ročně. Žalovaný však splátky nehradil řádně, a proto mu banka oznámila zesplatnění dluhu na úvěrovém účtu ke dni 4. 2. 2020. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 25 024,48 Kč, na úroku z prodlení částku 2 016,84 Kč a na poplatcích částku 1 800 Kč. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 23. 2. 2021 neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 30. 5. 2019, Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 30. 5. 2019, standardních informací o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvních informací pro Flexikredit, výpisu z úvěrového účtu č. ú. [bankovní účet] ze dne 25. 1. 2021, ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne 11. 9. 2019, ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu č. [bankovní účet] a otevření úvěrového účtu ze dne 2. 10. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 6. 2. 2020, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021, Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 31. 12. 2013, Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017, sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 12. 2016, žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit, vyjádření banky [právnická osoba] k procesu posouzení úvěryschopnosti ze dne 16. 2. 2022 včetně přílohy a z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 2. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 30. 5. 2019 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které umožnila banka žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu Flexikredit ve výši 20 000 Kč oproti závazku poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet a nepřekročit jeho výši. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 30. 5. 2019 a Všeobecné produktové podmínky. Žalovaný se zavázal, že zajistí na svém běžném účtu, k němuž byl poskytnut kontokorentní úvěr, kreditní zůstatek minimálně jedenkrát za 180 dní čerpání Flexikreditu, že zajistí na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem a nepřekročí výši povoleného úvěrového limitu. Žalovaný svým povinnostem nedostál, proto banka smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit na běžném účtu vypověděla, kontokorentní úvěr zesplatnila ke dni 4. 2. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovaným bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobce a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dne 2. 2. 2021 oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr ve třech platbách, dne 30. 5. 2019 v částce 19 000 Kč (klientský výběr), dne 4. 6. 2019 v částce 200 Kč (výběr z bankomatu) a dne 5. 6. 2019 v částce 20 Kč (výběr hotovosti ATM), tedy v souhrnné výši 19 220 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 23. 2. 2021 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. 13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 16. 2. 2022, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním