23 C 319/2022-74 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 12 231,41 Kč spolu s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 10 431,41 Kč za dobu od 11. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 698,56 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 12 231,41 Kč za dobu od 25. 11. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále také jako banka) a žalovaným byla dne 28. 7. 2017 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva), v rámci níž byl žalovanému zřízen kontokorentní úvěr – [anonymizováno] povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 28. 7. 2017 a ze dne 12. 3. 2018, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 (dále jen VPP) a Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 1. 12. 2016. Dle Dispozic byl žalovanému povolen úvěrový limit (debetní zůstatek) ve výši 5 000 Kč, který byl navýšen na úvěrový limit ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu a zejména pravidelně splácet debetní zůstatek na tomto účtu. Žalovaný se zavázal, že nepřekročí výši povoleného debetu, že splatí povolený debet minimálně jedenkrát za 180 dní, jinak banka zruší povolený limit a převede debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet povoleného limitu [anonymizováno]. Jelikož žalovaný neplnil sjednané podmínky, využila banka svého oprávnění ze Smlouvy a VPP a převedla dne 7. 7. 2020 debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, tuto skutečnost oznámila žalovanému a požádala jej o uhrazení splatného [anonymizováno] v měsíčních splátkách spolu s úrokem 29,00 % ročně. Žalovaný však splátky nehradil řádně, a proto mu banka oznámila zesplatnění dluhu na úvěrovém účtu ke dni 10. 11. 2020. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 10 431,41 Kč, na úroku z prodlení částku 698,56 Kč a na poplatcích částku 1 800 Kč. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 14. 4. 2022 neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 28. 7. 2017, Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 28. 7. 2017, Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12. 3. 2018, standardních informací o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvních informací pro [anonymizováno], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z úvěrového účtu č. ú. [bankovní účet] ze dne 22. 11. 2021, upomínky ze dne 11. 5. 2020 25. 5. 2020, 22. 8. 2020, 20. 9. 2020, 20. 10. 2020, oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 11. 11. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 19. 11. 2020, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek a včetně dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 9. 12. 2021, Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 1. 12. 2016, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od 1. 11. 1999, Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014, sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 9. 2013, oznámení o změnách smluvní dokumentace účinných od 1. 1. 2021, 1. 4. 2021, úrokového lístku účinného od 17. 12. 2013, žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 12. 3. 2018, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu včetně přehledu příjmů za období prosinec 2017, leden až únor 2018, transakční historie běžného účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet] za období březen až prosinec 2020, transakční historie úvěrového účtu č. ú. [bankovní účet] za období červenec 2020 až listopad 2021, vyjádření banky [právnická osoba] k procesu posouzení úvěryschopnosti ze dne 17. 10. 2022 včetně přílohy a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 28. 7. 2017 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které umožnila banka žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu [anonymizováno] ve výši 7 000 Kč oproti závazku poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet a nepřekročit jeho výši. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 28. 7. 2017 a ze dne 12. 3. 2018 a Všeobecné produktové podmínky. Žalovaný se zavázal, že zajistí na svém běžném účtu, k němuž byl poskytnut kontokorentní úvěr, kreditní zůstatek minimálně jedenkrát za 180 dní čerpání [anonymizováno], že zajistí na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem a nepřekročí výši povoleného úvěrového limitu. Žalovaný svým povinnostem nedostál, proto banka smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru [anonymizováno] na běžném účtu vypověděla, kontokorentní úvěr zesplatnila ke dni 10. 11. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovaným bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na žalobce a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dne 30. 11. 2021 oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr v sedmi platbách, dne 11. 12. 2019 v částce 659,92 Kč (bezkontaktní platba), dne 12. 12. 2019 v částce 289 Kč (platba kartou na internetu), dne 12. 12. 2019 v částce 206,10 Kč (platba kartou v mobilu), dne 12. 12. 2019 v částce 191 Kč (bezkontaktní platba), dne 12. 12. 2019 v částce 456,60 Kč (bezkontaktní platba), dne 13. 12. 2019 v částce 4 600 Kč (příkaz k úhradě) a dne 15. 12. 2019 v částce 97,38 Kč (splátka úvěru [číslo]), tedy v souhrnné výši 6 500 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 14. 4. 2022 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejmén