23 C 353/2023-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 35 772 Kč spolu s úrokem ve výši 1 153,37 Kč a dále ve výši 20,74 % ročně z částky 22 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 834,17 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 22 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 19. 8. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 22 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 20,74 % ročně, poplatkem a pojištěním v pravidelných 80 týdenních splátkách po 541 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila částku 7 468 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 22 000 Kč, na úroku částku 1 153,37 Kč, na úroku z prodlení částku 834,17 Kč a na dlužném poplatku částku 13 772 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 19. 8. 2021, karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 8. 2021, přistoupení do pojistného programu ze dne 19. 8. 2021, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 23. 6. 2023, informací o zpracování osobních údajů ze dne 23. 6. 2023, pracovní smlouvy bez data, 1. strany, informací zaměstnavatele o pracovních podmínkách, výplatního lístku za období [číslo], scanu, detailu platby – nemocenské dávky za období [číslo], [číslo], evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, platebního dokladu SIPO za období [číslo] a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 9. 2023 včetně poštovního podacího listu ze dne 2. 10. 2023, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 19. 8. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 19. 8. 2021 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 3 740 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 540 Kč, poplatku za asistenční služby a pojištění ve výši 560 Kč v pravidelných 80 týdenních splátkách po 541 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru v postupných platbách dne 25. 8. 2021 částku 2 435 Kč, dne 10. 9. 2021 částku 533 Kč, dne 16. 9. 2021 částku 2 000 Kč a dne 9. 10. 2021 částku 2 500 Kč, tedy souhrnnou částku 7 468 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 29. 9. 2023 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. 13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 22. 1. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 16 290 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor; u zaměstnavatele obch. spol. [právnická osoba], [IČO], pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 11. 2017, dále deklarovala, že její mzda je exekučně postižena; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze pracovní smlouvu 1. stranu bez data a podpisu pro pracovní poměr na dobu neurčitou a výplatní pásku za [číslo], potvrzení o nemocenských dávkách za [číslo] a [číslo] ve výši 14 037 Kč, další důkazy nedoložil, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce z prohlášení žalované, že její výdaje na bydlení činí částku 5 225 Kč měsíčně a výdaje osobní (na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení) částku 6 000 Kč měsíčně a k tomu doložil evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad z bytu ze dne 1. 4. 2021 dokládající nájemní právo žalované k bytu, z něhož vyplývá, že náklady žalované na bydlení činily pouze za nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu částku 8 880 Kč měsíčně, aniž by další náklady (zejména elektřinu, plyn) žalobce zjišťoval nebo ověřoval. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důka