23 C 413/2021-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 31 230 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 31 230 Kč za dobu od 26. 7. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 31. 5. 2020 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného fixního úroku ve výši 3 960 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 606 Kč splatných vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky počínaje dnem 7. 6. 2020. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému v hotovosti dne 31. 5. 2020. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (dále jen OP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas, uhradil na splátkách úvěru pouze částku 5 130 Kč a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 20 000 Kč a na fixním úroku, na poplatku za zpracování a doručení úvěru a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 11 230 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 31 230Kč ode dne 26. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 31. 5. 2020, Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 5. 2020, evidenční karty klienta, transakční historie úvěrového účtu, výplatních lístků žalovaného za období 3/ 2020 a 4/ 2020 a z Předžalobní výzvy ze dne 17. 5. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 5. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 31. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně v plné výši dne 31. 5. 2020. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 3 960 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 606 Kč splatných vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky počínaje dnem 7. 6. 2020. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru pouze částku 5 130 Kč. Žalovaný úvěr včetně poplatku za zpracování a doručení úvěru, poplatku za hotovostní inkaso splátek a fixního úroku neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 17. 5. 2021. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 31. 12. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, aktuální počet exekucí žalovaného v databázi centrální evidence exekucí, zkontroloval jeho rodné číslo a občanský průkaz dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], zkontroloval občanský průkaz v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do evidenční karty klienta a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě klienta, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 29 222 Kč, pracovní poměr hlavní jako voják z povolání (svobodník); žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze výplatní pásky za měsíc březen a duben 2020, další důkazy nedoložil, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- [právnická osoba], ve věci C [číslo]). 13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek. 14. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o