23 C 461/2022-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 35 842 Kč spolu s úrokem ve výši 1 004,93 Kč a dále ve výši 25,26 % ročně z částky 17 681,55 Kč za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 107,05 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 17 681,55 Kč za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 8. 11. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 25,26 % ročně a poplatkem v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 824 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každá další měsíční splátka do konce dalšího následujícího měsíčního období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 6 510 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 17 681,55 Kč, na úroku částku 1 004,93 Kč, na úroku z prodlení částku 2 107,05 Kč a na dlužných poplatcích částku 18 160,45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 8. 11. 2019, Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 11. 2019, tabulky umoření, Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 8. 11. 2019, Smlouvy o postoupeních pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 včetně podacího lístku ze dne 24. 2. 2022, informací o zpracování osobních údajů ze dne 30. 1. 2022 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 6. 2022 včetně poštovního podacího listu ze dne 7. 6. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 8. 11. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 8. 11. 2019 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně fixního úroku ve výši 13 667 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru, za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče, splátkové prázdniny ve výši 7 008 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 824 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách dne 15. 2. 2020 částku 364 Kč, dne 18. 2. 2020 částku 364 Kč a dne 26. 2. 2020 částku 364 Kč, tedy souhrnnou částku 6 510 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 30. 1. 2022 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 6. 6. 2022 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. 13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 17. 1. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 16 139 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor výroby, pracovní poměr hlavní u zaměstnavatele obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], pracovní poměr na dobu určitou do 24. 6. 2019 s prodloužením pracovního poměru; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením a