23 C 309/2021-77 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 3 172,94 Kč spolu s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 3 172,94 Kč za dobu od 5. 7. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 227,18 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 3 172,94 Kč za dobu od 14. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále také jako banka) a žalovanou byla dne 12. 8. 2016 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva), v rámci níž byl žalované zřízen kontokorentní úvěr – Flexikredit povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalované. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12. 8. 2016, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 (dále jen VPP) a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] účinné od 1. 1. 2012 (dále jen VOP). Dle Dispozic byl žalované povolen debetní zůstatek ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu a zejména pravidelně splácet debetní zůstatek na tomto účtu. Žalovaná se zavázala, že nepřekročí výši povoleného debetu, že splatí povolený debet minimálně jedenkrát za 180 dní, jinak banka zruší povolený limit a převede debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet. Jelikož žalovaná neplnila sjednané podmínky, využila banka svého oprávnění ze Smlouvy a VOP a převedla dne 28. 8. 2017 debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, tuto skutečnost oznámila žalované a požádala ji o uhrazení splatného Flexikreditu v měsíčních splátkách spolu s úrokem 29,00 % ročně. Žalovaná však splátky nehradila řádně, a proto jí banka oznámila zesplatnění dluhu na úvěrovém účtu ke dni 4. 7. 2018. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 5. 2020 oznámil původní věřitel žalované postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 3 172,94 Kč a na úroku z prodlení částku 227,18 Kč. Žalovaná dluh i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 18. 6. 2021 neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 12. 8. 2016, Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12. 8. 2016, Žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 12. 8. 2016, výpisu z úvěrového účtu č. ú. [bankovní účet] za období [číslo] až [číslo], od [číslo] do [číslo], od [číslo] do [číslo] a za dobu od [číslo] do [číslo], výpisu z běžného účtu č. ú. [bankovní účet] za období od [číslo] do [číslo], od [číslo] do [číslo], Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 8. 2016, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu ze dne 11. 8. 2016, transakční historie úvěrového účtu, Oznámení o zesplatnění ze dne 4. 7. 2018, úrokového lístku platného od 17. 12. 2013, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od 1. 1. 2012, Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 5. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 6. 2020 a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 18. 6. 2021 zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 12. 8. 2016 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které umožnila banka žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu Flexikredit ve výši 5 000 Kč oproti závazku poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet a nepřekročit jeho výši. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12. 8. 2016 a Všeobecné produktové podmínky. Žalovaná se zavázala, že zajistí na svém běžném účtu, k němuž byl poskytnut kontokorentní úvěr, kreditní zůstatek minimálně jedenkrát za 180 dní čerpání Flexikreditu, že zajistí na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem a nepřekročí výši povoleného úvěrového limitu. Žalovaná svým povinnostem nedostála, proto banka smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit na běžném účtu vypověděla, kontokorentní úvěr zesplatnila ke dni 4. 7. 2018 a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovanou bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 na žalobce a tato skutečnost byla žalované oznámena dne 25. 5. 2020 oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru v postupných platbách dne 3. 11. 2017 částku 517,30 Kč, dne 3. 11. 2017 částku 517,30 Kč, dne 22. 12. 2017 částku 517,30 Kč, dne 30. 1. 2018 částku 500 Kč, dne 13. 2. 2018 částku 517,30 Kč, dne 13. 2. 2018 částku 17,30 Kč, dne 23. 3. 2018 částku 517,30 Kč a dne 10. 7. 2018 částku 2 000 Kč, tedy souhrnnou částku 5 103,80 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 18. 6. 2021 k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o kontokorentním úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. 13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 4. 11. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány v žádosti o kontokorentní úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o kontokorent, kdy žalovaná v žádosti deklarovala průměrný čistý měsíční příjem ve výši 9 350 K