22 C 172/2022-69 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 255 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 2 980 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnou za administrativní činnost 895 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1 540 Kč byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně vrátit v 45 týdenních splátkách po 156 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. A dále ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 1 843 Kč s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 877 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 985 Kč byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, dosud nezaplatil na smlouvu [číslo] ničeho a na smlouvu [číslo] pouze částku 14 430 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčky především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smluv, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 4 000 Kč, dlužné částky poplatku 2 980 Kč, kapitalizovaného úroku 3 991,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 1 302,31 Kč, úroku 28 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 6 062,34 Kč, dlužné částky poplatku 5 212,66 Kč, kapitalizovaného úroku 4 822,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 2 185,24 Kč, úroku 20,50 % ročně z částky 6 062,34 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 6 062,34 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 4 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 2 980 Kč, tj. celkem 6 980 Kč, v 45 týdenních splátkách po 156 Kč. 5. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. 6. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil ničeho. 7. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 14 430 Kč. 8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně je zaměstnán na plný pracovní úvazek v logistice s příjmem 15 500 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou 2 200 Kč měsíčně za nájem a inkaso, 300 Kč měsíčně za telefon, 2 000 Kč měsíčně na splátky úvěru a 4 500 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek – 4, 5, 6 a nájemní smlouvy. 9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako operátor skladu s příjmem 15 000 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou 300 Kč měsíčně za telefon a 4 500 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek – 9, 10, 11. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávky ze smlouvy [číslo] [číslo] byly předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupeny žalobkyni. 11. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] [číslo] na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 13. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smluv [číslo] [číslo] to do [datum]. 14. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s předchůdcem žalobkyně smlouvu [číslo] na základě které převzal v hotovosti částku ve výši 4 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 2 980 Kč, tj. celkem 6 980 Kč, v 45 týdenních splátkách po 156 Kč Dosud uhradil 16 320 Kč. Dále uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti ve výši 14 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Před podpisem smluv předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný ke smlouvě [číslo] uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně je zaměstnán na plný pracovní úvazek v logistice s příjmem 15 500 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou 2 200 Kč měsíčně za nájem a inkaso, 300 Kč měsíčně za telefon, 2 000 Kč měsíčně na splátky úvěru a 4 500 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek – 4, 5, 6 a nájemní smlouvy. Ke smlouvě [číslo] žalovaný uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako operátor skladu s příjmem 15 000 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou 300 Kč měsíčně za telefon a 4 500 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek – 9, 10, 11. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté úvěry splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. 15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 20. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 21. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných inf