22 C 202/2022-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24 705 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 1 843 Kč s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 877 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 985 Kč byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 1 000 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 13 513 Kč, dlužné částky poplatku 11 191,99 Kč, kapitalizovaného úroku 4 386,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 2 903,81Kč, úroku 20,50 % ročně z částky 13 513,01 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 13 513,01 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaná převzala při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. 5. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 1 000 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako uklízečka s příjmem 12 500 Kč měsíčně, příjmy ze státní podpory má 4 260 Kč měsíčně. Její výdaje jsou 4 260 Kč měsíčně za nájem a inkaso, 200 Kč měsíčně za telefon, 3 000 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek, výměru podpory, SIPO za tři měsíce a nájemní smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá ji k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne [datum] s předchůdcem žalobkyně smlouvu [číslo] na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Dosud uhradila 1 000 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako uklízečka s příjmem 12 500 Kč měsíčně, příjmy ze státní podpory má 4 260 Kč měsíčně. Její výdaje jsou 4 260 Kč měsíčně za nájem a inkaso, 200 Kč měsíčně za telefon, 3 000 Kč měsíčně na domácnost. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z pracovní smlouvy, tří výplatních pásek, výměru podpory, SIPO za tři měsíce a nájemní smlouvy. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 17. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 18. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 19. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 20. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. Z ustanovení § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že je to věřitel, který má aktivně ověřovat a zjišťovat všechny skutečnosti důležité pro posouzení úvěruschopnosti, nikoliv se spolehnout jen na tvrzení podaná spotřebitelem. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to