19 C 249/2023-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 25. 5. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 13 600 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 600 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, dále se domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 3 310 Kč na smluvní pokutě. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaný uzavřel dne 7. 4. 2022 se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (jistina), které mu byly zaslány na účet dne 7. 4. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 600 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 14. 6. 2022. Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, na zápůjčku neuhradil ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky coolcredit.cz; žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného a prověřila řádně jeho úvěruschopnost. Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce je ve výši 0,10% denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to konkrétně ode dne 15. 6. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 12. 5. 2023 (do dne vyhotovení žaloby). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dne 3. 4. 2023, avšak žalovaný nereagoval a svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 10. 10. 2023 se účastníci nedostavili; předvoláni byli řádně a včas. Právní zástupkyně žalobkyně předem svou neúčast omluvila. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 7. 4. 2023 uzavřena distanční formou smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které poukázala téhož dne na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že účet je veden pro žalovaného a výlučně žalovaný měl k účtu dispoziční oprávnění. Žalobkyně žalovaného upomínkami ze dne 11. 5., 22. 5., 10. 6., 19. 6., 2. 7. 2022 postupně vyzývala k úhradě částky 5 408 Kč, 6 302 Kč, 16 623 Kč, 17 297 Kč a 18 170 Kč, předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2023 pak k úhradě částky 21 141 Kč a nákladů právního zastoupení do tří dnů, téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně a z jiného právního titulu, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. 2390 o. z., a to prostředky elektronické komunikace na dálku; totožnost žalovaného byla ověřena tzv. verifikační platbou z účtu žalovaného u [právnická osoba] Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Žalovanému byla částka poukázána dne 7. 4. 2022 na účet vedený bankou pro něj jako majitele a disponenta. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné zcela konkrétní kroky směřující ke skutečnému řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje (žalobkyně v obecné rovině pouze tvrdila, že jí byly poskytnuty samotným žalovaným informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, což nijak nedokladovala). Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku celkem 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni neplnil ničeho, byl proto zavázán vrátit poskytnutou částku v plném rozsahu, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování upomínky ze dne 3. 4. 2023 (podané k poštovní přepravě téhož dne), neboť ji lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Při předpokládané době dojití do sféry dispozice žalovaného (§ 573 o.z.) dne 6. 4. 2023 a výzvě k plnění do 3 dnů od doručení, lze den 9. 4. 2023 považovat za poslední den, kdy žalovaný mohl plnit a od 10. 4. 2023 je tak v prodlení s úhradou peněžité částky. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s úrokem z prodlení v požadované výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (avšak při vázanosti žalobou dle § 153 odst. 2 o.s.ř.) zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 8. Je zapotřebí na tomto místě také zdůraznit, že žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, zbavila se tak možnosti být u jednání soudu dne 10. 10. 2023 řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly. Je nutno zde uvést (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, soud při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zváží míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.