107 C 228/2024-24 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 22. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 571,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 12. 2022 smlouvu o půjčce č. , hodnota, . V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které měla žalovaná uhradit v pravidelných 24měsíčních splátkách po 979 Kč (k 20. dni v měsíci), se smluvním úrokem 15,9 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 2. 2024 postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 11. 4. 2024. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podání žalobkyně ze dne 15. 7. 2024 soud po obsahové stránce vyhodnotil jako částečné zpětvzetí co do zaplacení smluvního úroku ve výši 0,9 % ročně z částky 15 571,56 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení. Soud proto řízení dle odst. I. výroku rozsudku v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“) do této částky zastavil.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 17. 9. 2024, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná odsouhlasila všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky s tím, že zamýšlí uzavřít vzájemný smluvní vztah (smlouvu o běžném účtu/spořícím účtu/debetní kartu/termínovaný vklad/přímé bankovnictví/investiční produkty a služby s nimi související).6. Z Všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry a ceníku produktů a služeb soud zjistil, obecné podmínky pro smluvní vztahy uzavírané mezi původní věřitelkou a klienty.7. Z kopie občanského průkazu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že původní věřitelka ověřovala totožnost žalované při uzavírání rámcové smlouvy o poskytování služeb.8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí ve vlastním bytě/domě, má živnost, je zaměstnána s čistým příjmem 31 000 Kč, výdaje na bydlení činí 2 500 Kč. Dále bylo ve formuláři uvedeno, že z úvěrových registrů vyplynulo, že má splátky na nezajištěných kontraktech v roli hlavního žadatele 5 408 Kč měsíčně, splátky na zajištěných kontraktech v roli hlavního žadatele 3 114 Kč měsíčně, a revolvingové produkty se splátkou 1 610 Kč měsíčně, výsledná kapacita v době podání žádosti žalované je 7 559 Kč.9. Z kreditního reportu soud zjistil, že žalovaná má celkem 16 kontraktů, z toho 1 žádost o splátkovou operaci, 4 existující splátkové operace, 1 odmítnutou, 3 ukončené, 1 nesplátkovou operaci existující, 3 existující kreditní karty a 3 ukončené. Souhrn měsíčních splátek (splátkových operací) činí 10 011 Kč, k nesplátkovým operacím zbývá je vedena využitá částka 9 707 Kč, souhrn nesplacených splátek po splatnosti z kreditních karet činí 1 954 Kč (suma zbylých splátek 675 114 Kč). Poskytnutí bylo žalované schváleno.10. Z údajů klienta fyzické osoby soud zjistil, že původní věřitelka měla k dispozici osobní údaje žalované, tato vyjádřila souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí byl i protokol o ověření úvěruschopnosti klienta z 20. 12. 2022, dle kterého banka vyhodnotila příjem 31 000 Kč a zohlednila výdaje 23 441 Kč (11 621 Kč na půjčky/úvěry, na bydlení 7 570 Kč, na živobytí 4 250 Kč) s tím, že žalované zbývá 7 559 Kč měsíčně.11. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 21. 12. 2022, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla sepsána mezi bankou , právnická osoba, ., a žalovanou jako klientem. Banka poskytla žalované půjčku 20 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,9 % ročně a RPSN činilo 17,10 %. Měsíční splátky byly ve výši 979 Kč, celkem měla žalovaná uhradit 23 476,57 Kč.12. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 23. 11. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila zesplatnění celé zbývající části zápůjčky č. , hodnota, a vyzvala žalovanou k úhradě 16 629,78 Kč.13. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 13. 12. 2023 a smlouvy o postoupení pohledávek z 27. 2. 2024 včetně potvrzení úplaty z 5. 3. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky z 12. 3. 2024 a přehledu podacích čísel z 27. 3. 2024 soud zjistil, že pohledávka ve výši 16 629,78 Kč ze smlouvy č. , hodnota, za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno.14. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 4. 2024 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 22 344,35 Kč (vyčísleno ke dni sepsání výzvy) do 7 dnů od odeslání výzvy.15. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 21. 12. 2022 do 5. 3. 2024 soud zjistil, přehled půjčky č. , hodnota, z hlediska jistiny do splatnosti, jistiny po splatnosti, úroků po splatnosti, úroků z prodlení po splatnosti (podrozvaha), úroků z prodlení po splatnosti (rozvaha).16. Z mimořádného výpisu z účtu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 1. 1. 2000 do 5. 3. 2024 žalovaná uhradila na jistinu půjčky č. , hodnota, celkem 3 275,60 Kč a na úroky celkem 766,49 Kč.17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze dokument s názvem posouzení úvěruschopnosti (neautorizovaný žalovanou), kreditní report a mimořádný výpis z běžného účtu žalované (nezobrazující všechny příjmy a výdaje, ale pouze selektivní část). Dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena aktivní ani pasivní stránka žalované, zejména to, jaké jsou její pravidelné příjmy a výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neosvědčila žádnými listinami. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované.18. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původní věřitelky, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni již poskytla. Žalovaná na částku 20 000 Kč již uhradila 4 042,09 Kč, tudíž by byla povinna vrátit žalobkyni částku 15 957,91 Kč, žalobkyně však požadovala na jistině pouze 15 571,56 Kč, soud proto tuto částku přiznal v celém rozsahu. Částka 15 957,91 Kč byla žalobkyni přiznána spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1 970 o. z., a to ve výši