107 C 264/2024-60 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 4. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 84 913,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 4. 2. 2021 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které předala žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 46 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 104 135 Kč v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 4 959 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 16 500 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavření shora uvedené smlouvy řádně, když vycházela z informací, které poskytla žalovaná ohledně svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, karty zákazníka (žádosti o spotřebitelský úvěr) a tyto informace byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty“. Žalovaná od postoupení pohledávek do dnešního dne neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z 29. 9. 2023 a z podacího lístku z 27. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z 29. 9. 2023 odeslaným doporučeně dne 27. 10. 2023, ve kterém současně vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení.4. Ze smlouvy o zápůjčce č. 100661868 z 4. 2. 2021, vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že tato byla dne 4. 2. 2021 uzavřena mezi společností , právnická osoba, (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den podpisu částku 46 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 104 135 Kč (tj. jistinu 46 000 Kč, úrok 44 349 Kč, poplatek za zpracováním ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 9 577 Kč a pojištění ve výši 2 709 Kč) v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 4 959 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 86 %.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodná, má 3 vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené, má bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, má pravidelný měsíční příjem ve výši 15 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou 20 000 Kč, tj. celkem 35 000 Kč a její pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 3 000 Kč (toto měla doložit složenkami za období 12/2020 a 01/2021).6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná k tomuto datu uhradila na předmětnou smlouvu (od uzavření smlouvy dne 4. 2. 2021) celkem 16 500 Kč.7. Z výzvy k plnění z 15. 2. 2024 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, do 1. 3. 2024, tato jí byla odeslána doporučeně dne 16. 2. 2024.8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaná v tomto řízení.9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne 4. 2. 2021 žalované částku 46 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem, poplatky a doplňkovým pojištěním v celkové výši 58 135 Kč v 21měsíčních splátkách. Žalovaná nehradila dluh z uzavřené smlouvy řádně a včas, celkem uhradila pouze 16 500 Kč. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce v hotovosti dle § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 46 000 Kč při uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úroky, poplatky a pojištěním ve výši 58 135 Kč v pravidelných 21měsíčních splátkách po 4 959 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila 16 500 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na zápůjčku něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkající se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila tvrzený příjem, který je uveden v kartě zákazníka, odhadované výdaje (které měly být ověřeny ze složenek), ani nedoložila, jak žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované 46 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uhradila celkem 16 500 Kč. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 29 500 Kč (46 000 Kč - 16 500 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z této částky, a to ode dne 14. 11. 2023 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,50 % ročně, tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 14. 11. 2023 do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou prokazatelně, až ve chvíli, kdy žalované byl doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení ze dne 29. 9. 2023 (odeslaný dne 27. 10. 2023).1