107 C 30/2026-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 17. 12. 2025, ve znění opravy z 5. 2. 2026, upřesněným podáním z 9. 3. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 218,29 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým limitem až do výše 150 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 334 Kč (úrok byl sjednán 19,48 % ročně). Z důvodu prodlení žalovaného se dvěma nebo více splátkami nebo jednou splátkou po dobu trvající déle než tři měsíce, žalobkyně odstoupila od smlouvy k 1. 11. 2023. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného z poskytnutých informací od žalovaného, na základě interní analýzy, z registru SOLUS a vyhodnotila, že žalovaný je úvěruschopný (při příjmu 35 000 Kč měsíčně, výdajích na bydlení 500 Kč, když žalovaný byl rozvedený a neměl vyživovací povinnost), dále uvedla, že žalovaný čerpal dne 23. 6. 2023 částku 23 584 Kč na účelovou část úvěru (poskytnutí zboží na nákup online u společnosti , právnická osoba, .), na neúčelovou část úvěru nečerpal ničeho. Od uzavření smlouvy o úvěru žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném částku 27 218,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 584 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaný neuhradil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 14. 4. 2026 se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, soud zjistil, že byla sjednána dne 23. 6. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, počet vyživovaných dětí – nevyplněno. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 30 000 Kč (prostřednictvím služby revolvingový úvěr – , Anonymizováno, ) s tím, že žalovaný je oprávněn čerpat peněžní prostředky do tohoto limitu opakovaně. Částka ve výši 23 584 Kč byla poskytnuta při uzavření smlouvy o úvěru na úhradu nábytku obchodníkovi , právnická osoba, . dne 23. 6. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 11měsíčních splátkách ve výši 2 334 Kč vždy k 15. dni v měsíci, při roční úrokové sazbě 19,48 %, RPSN 19,48 %. Nedílnou součástí smlouvy byl souhlas se zpracováním osobních údajů, informace o pojištění, všeobecné pojistné podmínky a sazebník.4. Dle Sazebníku pro Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, účinného od 1. 1. 2023 soud zjistil, že tento byl přiložen ke smlouvě o úvěru a byl její nedílnou součástí. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši nejvýše 500 Kč, dále byly ujednány poplatky za účelně vynaložené náklady 400/600 Kč za upomínky, 1 500 Kč pro případ ukončení smlouvy.5. Z Všeobecných pojistných podmínek č. , hodnota, – , Anonymizováno, soud zjistil další podrobnosti ohledně smlouvy o úvěru, splatnosti splátek a možnosti odstoupení.6. Z rozkladu ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný vyčerpal v červnu 2023 částku 23 584 Kč a za období od června 2023 do června 2025 neuhradil ničeho.7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem 35 000 Kč měsíčně, původní věřitelka jej ověřovala v databázi CRIF, náklady na bydlení uvedl 500 Kč měsíčně, splátky úvěrů 0 Kč, hypotéka/leasing 0 Kč, výživné 0 Kč.8. Z částečného výpisu z účtu soud zjistil, že dne 23. 6. 2023 byla na účet č. , č. účtu, zaslána platba ve výši 23 584 Kč s dalšími symboly , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .9. Z kopie OP č. , hodnota, soud zjistil, že byla ověřována totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru.10. Z dopisu č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2023 odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 10. 2023, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě všech závazků vyplývajících ze smlouvy č. , hodnota, a k okamžitému zaplacení dlužné částky 27 218,29 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi původní věřitelkou a žalobkyní soud zjistil, že dne 28. 5. 2025 došlo k postoupení pohledávek, mj. pohledávky ze smlouvy ID klienta , Anonymizováno, , ID smlouvy , Anonymizováno, , uzavřené dne 23. 6. 2023, ve výši 27 218,29 Kč (jistina 23 584 Kč).12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že postoupila pohledávku za ním ve výši 33 091,68 Kč ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě částky do 10 dnů od obdržení dopisu.13. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025 včetně sledování zásilek , právnická osoba, . soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 34 126,76 Kč do 20. 10. 2025 ze smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, dne 23. 6. 2023 (kdy byly čerpány úvěrové prostředky ve výši 23 584 Kč). Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě dne 13. 10. 2025.14. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 584 Kč na pořízení zboží u , právnická osoba, . a dále peněžní prostředky se zavázala poskytnout bez uvedení účelu, toto splnila, další prostředky ze strany žalovaného čerpány nebyly. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 11měsíčních splátkách, svou povinnost nesplnil. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil ničeho.15. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2025. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle §§ 1 824 a 2 395 o. z. a násl., na jejímž základě původní věřitelka poskytla za účelem pořízení zboží (nábytek) společnosti , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši 23 584 Kč za nákup pro žalovaného, a žalovaný měl tyto vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda původní věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že původní věřitelka tuto svou povinnost splnila, že vycházela z informací žalovaného a z veřejně dostupných databází, kromě zprávy o posouzení úvěruschopnosti (neautorizované žalovaným) nepředložila soudu ke svým obecným tvrzením žádné důkazní návrhy. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona (nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru). Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému (jemuž směřovalo poskytnuté zboží) částku 23 584 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil právní předchůdkyni žalobkyně/žalobkyni