107 C 82/2026-26 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 9. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 775 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne 29. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 25 000 Kč prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na základě níž žalovaný načerpal úvěr v konečné výši 25 000 Kč na dobu neurčitou se splácením každý měsíc k 13. dni v měsíci, s úrokem 40 % měsíčně s tím, že smlouva trvá do úplného splacení jistiny úvěrovaným. Žalobkyně uvedla, že nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 mezi původní věřitelkou společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a dále dle smlouvy o postoupení pohledávek z 10. 6. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalobkyní. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, byl opakovaně upomínán, ke dni 16. 5. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila, žalovaný však ani po odeslání předžalobní výzvy poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 25 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 10 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení od data zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 10 775 Kč. Co se týče úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, když jí měl žalovaný poskytnout výpisy z bankovního účtu/výplatní pásky a dále byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Žalovaný dosud neuhradil na žalovanou pohledávku ani přes předžalobní výzvu ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, zástupkyně žalobkyně svou neúčast (a neúčast žalobkyně) omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit s měsíčním úrokem 40 %. Smlouva byla podepsána prostřednictvím SMS verifikačního kódu 47736, který vycházel ze smluvního ujednání mezi stranami. Pro případ prodlení byla v čl. IV sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení.5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný měl původní věřitelce uvést, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem 32 895 Kč, jeho měsíční výdaje činí 12 000 Kč, není v exekuci, insolvenci, seznamu sankčních osob ani není osobou politicky exponovanou. Žádost není žalovaným nijak podepsána/verifikována.6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému informace o úvěru před jeho uzavřením.7. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaný souhlasil se zpracováním uvedených osobních údajů uvedených při uzavírání smlouvy o úvěru s původní věřitelkou.8. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka ověřovala při uzavření smlouvy o úvěru totožnost žalovaného.9. Z kopie řidičského průkazu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že původní věřitelka ověřovala při uzavření smlouvy o úvěru totožnost žalovaného.10. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 15. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr žalovaného č. , hodnota, ke dni 15. 5. 2024 a vyzvala ho k úhradě částky 64 841,12 Kč do tří dnů od doručení dopisu. Odeslání/doručení dopisu žalovanému nebylo doloženo.11. Z všeobecných obchodních podmínek účinných od 29. 8. 2023 soud zjistil podrobnosti ohledně smluv o úvěru uzavíraných mezi původní věřitelkou a žalovaným12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi původní věřitelkou a společností , právnická osoba, . ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 77 765 Kč byla postoupena z původní věřitelky na společnost , právnická osoba, . IČO , IČO, k 2. 6. 2025.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 77 765 Kč byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni ke dni zaplacení kupní ceny za postoupení.14. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 7. 2025 včetně potvrzení o podání z 23. 7. 2025 soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 75 979 Kč na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno doporučeně dne 23. 7. 2025 na adresu uvedenou žalovaným (, adresa, ).15. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 20. 7. 2025 včetně potvrzení o podání z 23. 7. 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 86 723 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 1. 2024 do tří dnů, tato byla žalovanému zaslána doporučeně dne 23. 7. 2025 na adresu uvedenou žalovaným (, adresa, ).16. Ze sdělení , právnická osoba, . z 16. 4. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v roce 2024 pouze žalovaný a na tento účet byla zaslána v lednu 2024 platba ve výši 25 000 Kč pod VS , var. symbol, z účtu č. , č. účtu, .17. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a ze dne 10. 6. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč a žalovanému poskytla 25 000 Kč v lednu 2024. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s měsíčním úrokem 40 %, pro porušování hrazení splátek byl úvěr ke dni 15. 5. 2024 ze strany původní věřitelky zesplatněn. V době od uzavření smlouvy do rozhodnutí soudu žalovaný neuhradil ničeho, ať již právním předchůdkyním žalobkyně či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat, tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nijak nedoložila a neprokázala.18. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno dne 14. 5. 2026, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto původní věřitelka z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 25 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni/právním předchůdkyním žalobkyně (0 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 25 000 Kč. S ohledem na o