Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 414 Kč s příslušenstvím představující zákonem stanovený příspěvek nepojištěných vozidel za období od 18. 3. 2025 do 13. 8. 2025 (tj. 149 dní), ve kterém nebylo pojištěno vozidlo žalovaného RZ , SPZ, , žalobkyně nárokuje krom příspěvku rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 13. 7. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Z dopisu ze dne 5. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 546 Kč představující příspěvek za vozidlo registrační značky , SPZ, ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy; žalobkyně uvedla, že vozidlo nebylo pojištěno v období od 18. 3. 2025 do 17. 5. 2025, celkem , hodnota, dní.b) Z dopisu ze dne 27. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ve výši 5 546 Kč.c) Z dopisu ze dne 26. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k úhradě žalované částky 5 546 Kč (žalobní nárok I) a zároveň ho upozornila na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 26. 11. 2025 zástupkyně žalobkyně zaslala poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovanéhod) Z dopisu ze dne 3. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 568 Kč představující příspěvek za vozidlo registrační značky , SPZ, lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy; žalobkyně uvedla, že vozidlo nebylo pojištěno v období od 18. 5. 2026 do 13. 8. 2025, celkem , hodnota, dní.e) Z dopisu ze dne 26. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ve výši 7 868 Kč.f) Z dopisu ze dne 17. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k úhradě žalované částky 7 868 Kč (žalobní nárok II) a zároveň ho upozornila na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 17. 2. 2026 zástupkyně žalobkyně zaslala poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.g) Ze sdělení Magistrátu města Havířova ze dne 23. 6. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován v období od 18. 3. 2025 do 13. 8. 2025 jako vlastník a provozovatel vozidla s RZ , SPZ, .h) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.5. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného jakožto vlastníka vozidla RZ , SPZ, úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období 149 dní. Celkem se jednalo o částku 13 414 Kč včetně nákladů spojených s uplatněním. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvy k plnění.6. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“) je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení), a tento příspěvek je vypočten podle § 45 odst. 3 a odst. 4 Zákona jako násobek příslušné denní sazby pro daný druh vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se Zákonem. Žalovaný jakožto provozovatel vozidla, které nebylo po dobu 149 dní pojištěno, je povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 12 814 Kč (tj. 86 Kč x 149 dní) a paušální náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle § 6 odst. 1 a § 45 Zákona ve spojení s § 5 a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalovaných pohledávek vždy v 60denní lhůtě, žalovaný nezaplatil, a proto ho soud zavázal k zaplacení žalobkyni úroků z prodlení v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výše úroku z prodlení je stanovená v § 2 nařízení vlády č. 351/213 Sb.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal žalovaného zaplatit plně procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 2 615 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony právní pomoci podle § 11 odst. 1 AT: příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby podle § 14b AT, tj. 3 x 100 Kč a částky 315 Kč odpovídající 21 % DPH přiznané podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., přičemž zástupkyně žalobkyně doložila soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejnou advokátkou podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupkyni žalobkyně.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.