130 C 76/2026-22 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovanou. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat postupně úvěr až do výše , částka, . Žalovaná navíc zvolila placenou službu Presto. Žalobkyně vyplatila na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Z důvodu prodlení žalované se splátkami žalobkyně smlouvu ke dni , datum, vypověděla. Současně vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši , částka, , která byla vypočtena jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , poplatku za službu Presto ve výši , částka, a smluvní pokuty.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, fotky občanského průkazu žalované, přehledu bankovních transakcí a sdělení , právnická osoba, . k účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, s možností čerpání do , datum, za úrok ve výši 1,066 % denně. Takto žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, a žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila žalobkyni na jej účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, dne , datum, částku , částka, .4. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, z bankovního výpisu, který obsahoval pouze příjmové transakce.5. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná žila sama, její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činily , částka, a ostatní nezbytné výdaje , částka, měsíčně. Ověřený čistý příjem žalované činil , částka, . Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši , částka, , tak činil disponibilní příjem žalované , částka, .6. Z e-mailové zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, vypověděla smlouvu o úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, .8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní a provedených k důkazu soud nečinil žádné právně relevantní závěry o skutkovém stavu.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované částku , částka, . Žalovaná na úvěr uhradila dne , datum, částku , částka, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované a k tomu předložila listiny vyhotovené žalobkyní, a to listinu označenou Identifikovatelné příjmy, která vycházela pouze příjmových transakcí na účtu žalované, a listinu označenou Výpis o posouzení úvěruschopnosti, přičemž z této listiny nevyplývá, že by tam uvedené údaje byly nějak ověřeny. Tyto listiny samy o sobě proto nemají vypovídací hodnotu. Pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet však vzbuzuje samotná výše příjmu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být o tomto nedostatku soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované , částka, , přičemž žalovaná žalobkyni z téhož titulu uhradila , částka, , je žalovaná povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši , částka, .10. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně právo nemá. Právo žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.12. Protože žalobkyně na základě výzvy soudu podle usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které jí bylo doručeno dne , datum, , neuhradila doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , byla jí tato povinnost uložena v rozsudku.