106 C 340/2020-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla doručena soudu dne 15. 7. 2020, spolu s doplněným podáním ze dne 10. 11. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 19 121 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 30. 1. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 13 125 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 2 683 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 830 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6 612 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26. 3. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 18. 4. 2017. Na dlužnou částku bylo ze strany žalovaného zaplaceno celkem 7 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 postoupena s účinností ke dni 14. 6. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 19 121 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 420,83 Kč, dlužného poplatku ve výši 8 700,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 679,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 967,04 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 10 420,83 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 10 420,83 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 14. 12. 2020, se nedostavil žalovaný, svou neúčast neomluvil, zástupce žalobkyně se rovněž nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne 30. 1. 2017, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 15 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 13 125 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 683 Kč, částky za zpracování ve výši 3 830 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 6 612 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 28 125 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč a poslední splátku ve výši 452 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaný smlouvu podepsal. Ze zákaznické karty ze dne 30. 1. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný uvedl náhradní kontaktní adresu. Dále uvedl, že pobírá mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] Žalovaný uvedl měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 9 996 Kč, ostatní příjmy žadatele – 5 500 Kč, celkem 15 496 Kč. Žalovaný uvedl výdaje – odhadované měsíční výdaje 9 700 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, předložil doklad totožnosti a pracovní smlouvu, výpisy z bankovního účtu a výplatní pásky za říjen, listopad, prosinec 2017. Údaje stvrdil svým podpisem. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaný zaplatil 7 100 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 14. 6. 2018 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze [číslo] smlouvy. Z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy [číslo] nejpozději ve lhůtě do 19. 3. 2020. Z podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 30. 1. 2017 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 13 125 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 683 Kč, částky za zpracování 3 830 Kč a částky za administrativní činnost 6 612 Kč. Celkovou částku ve výši 28 125 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč a poslední splátku ve výši 454 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Zároveň žalovaný dne 30. 1. 2017 sdělil skutečnosti uvedené v zákaznické kartě, a to datum narození, bydliště, rodné číslo. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále sdělil údaje o tom, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, pobírá mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] Žalovaný uvedl měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 9 996 Kč, ostatní příjmy žadatele – 5 500 Kč, celkem 15 496 Kč. Žalovaný uvedl výdaje – odhadované měsíční výdaje 9 700 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, předložil doklad totožnosti a pracovní smlouvu, výpisy z bankovního účtu a výplatní pásky za říjen, listopad, prosinec 2017. Údaje stvrdil svým podpisem. Žalovaný celkem zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně na zápůjčku částku 7 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 14. 6. 2018 byla postoupena pohledávka za žalovaného. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 19. 3. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 30. 1. 2017 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních