117 C 336/2021-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 15 790,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 28. 11. 2018 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované předána zápůjčka ve výši 13 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření půjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou i poplatek ve výši 11 441 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 22. 1. 2020. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze 8 580 Kč. Ke dni 15. 1. 2020 činil dluh žalované na jistině úvěru částku 8 917,46 Kč a na poplatku částku 6 872,66 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení činil dluh 15 790,12 Kč, kdy se jednalo o jistinu půjčky ve výši 8 917,46 Kč a poplatek ve výši 6 872,66 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 8 917,46 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 23. 1. 2020 do 18. 12. 2020, ve výši 2 377,74 Kč a dále ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 8 917,46 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 2. 10. 2019 do 18. 12. 2020, ve výši 1 099,82 Kč a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 1. 12. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 28. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce- [ulice] v hotovosti [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 11 441 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 325 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 24 441 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 408 Kč, přičemž poslední splátka činí 369 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o zápůjčce-zelená v hotovosti ze dne 28. 11. 2018 a Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce). Před poskytnutím zápůjčky byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, dle které byla žalovaná zaměstnána na DPČ či DPP s příjmem 11 960 Kč, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 9. 4. 2018 do 31. 12. 2018. Dále byla žalovaná doplácena sociálními dávkami ve výši 8 500 Kč, další příjmy domácnosti (bez bližší specifikace) činily 23 395 Kč (příspěvek na živobytí a na bydlení). Žalovaná byla rozvedená, bydlela v nájmu, její odhadované měsíční výdaje byly 4 000 Kč, další závazky splácela u původního věřitele ve výši 259 Kč měsíčně, nevyživovala žádnou osobu. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu za leden a listopad 2018 a výměr sociálních dávek (prokázáno zákaznickou kartou/ žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 11. 2020). Žalovaná na však svůj dluh uhradila částku 8 580 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 25. 1. 2021). Výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 21 122,51 Kč nejpozději do 13. 7. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku ze dne 28. 6. 2021). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 28. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč a ta se jí zavázala spolu s poplatkem v celkové výši 11 441 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Ze zákaznické karty předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná ke dni 28. 11. 2018 měla mít příjem ze zaměstnání ve výši 11 960 Kč a byla doplácena sociálními dávkami ve výši 8 500 Kč, další blíže nespecifikované příjmy domácnosti činily 23 395 Kč, výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 4 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, rovněž nejsou uvedeny celkové výdaje domácnosti. Žalovaná měla další závazek u původního věřitele, který splácela ve splátkách po 259 Kč měsíčně. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způ