106 C 121/2022-63 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 9. 2. 2022 se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 11 740 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 15. 5. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 16,9 % ročně a poplatky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši 500 Kč, nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet řádně a včas. Žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne 28. 4. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť k tomuto datu byl žalovaný v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný dluží žalobkyni částku 9 640 Kč představující jistinu dluhu, poplatky ve výši 2 100 Kč, částku 1 164,50 Kč na dlužném smluvním úroku částku ve výši 521,43 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně. Písemným podáním doručeným soudu dne 10. 5. 2022 žalobkyně dále doplnila svá žalobní tvrzení tak, že žalovaný celkem vyčerpal částku 24 241,80 Kč a uhradil 19 025,41 Kč. Dále žalobkyně doplnila, že v žádosti o úvěr klient uvedl příjem ve výši 20 851 Kč, což bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedeného u [právnická osoba] [příjmení] dále ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaný uvedl výdaje 0 Kč, banka stanovila životní výdaje dle statistických dat (životní náklady a normativní náklady na bydlení) ve výši 6 251 Kč. Zároveň žalovaný uvedl v žádosti splátky mimo [anonymizováno] spořitelnu ve výši 0 Kč a banka dotazem a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti spotřební úvěr se splátkou 1 751 Kč. Splátka nového úvěru činila 500 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 2 257 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 20. 6. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování / § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) /. V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřeném dne 15. 5. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaný se zavázal splatit úvěr a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu ve výši 16,9 % ročně, dále si účastníci dohodli, že úvěr bude vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu ve výši 500 Kč vždy ke každému 20. dni v měsíci. Uvedenou smlouvu účastníci datovali a žalovaný ji podepsal. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vzal soud za prokázáno, že tyto jsou účinné od 13. 1. 2018. Z podkladů pro soudní řízení ve vztahu k účtu [číslo] vzal soud za prokázáno, že celkem žalovaný vyčerpal částku 24 241,80 Kč a uhradil částku 19 025,41 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 28. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], proto od 28. 4. 2021 je celá zbývající částka splatná, úvěrová pohledávka je od 29. 4. 2021 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení a ke dni 28. 4. 2021 je dluh v celkové výši 12 420 Kč. Z poštovního podacího archu ze dne 3. 5. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána korespondence uvedeného dne na adresu [adresa žalovaného]. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 12. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] jenž byl prohlášen za splatný ke dni 28. 4. 2021. Současně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky do 5 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 15. 12. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému uvedeného dne korespondenci na adresu [obec a číslo]. Z výpisu z osobního účtu žalovaného za období únor až duben 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla na účet zasílána mzda v průměrné výši za toto období 20 850,67 Kč. Z výpisu z účtu [číslo] za období od srpna 2019 do prosince 2020 vzal soud za prokázáno, že celkem žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 24 241,80 Kč a uhradil 19 025,41 Kč. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 5. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal splácet splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše jistiny úvěrového rámce, tedy ve výši 500 Kč, do 20. dne v měsíci. Žalovaný celkem vyčerpal 24 241,80 Kč a uhradil 19 025,41 Kč. Dopisem ze dne 28. 4. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 28. 4. 2021, kdy k tomuto datu činí dluh 12 428 Kč. Rozhodnutí o okamžité splatnosti bylo pak žalovanému odesíláno dne 3. 5. 2021. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 15. 12. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky z neuhrazeného úvěru [číslo] nejpozději do 5 dnů od odeslání výzvy, která byla odesílána dne 15. 12. 2021. Průměrný výdělek žalovaného v období od února 2019 do dubna 2019 činil 20 850,67 Kč a tato částka mu byla zasílána na účet vedený u žalobkyně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 15. 5. 2019 ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Soud zároveň na danou věc aplikuje zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V daném případě žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uváděla, že žalovaný uvedl příjem ve výši 20 851 Kč, tato skutečnost je doložena výpisy z osobního účtu žalovaného, dle kterého průměrná výše mzdy činí 20 850,67 Kč. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný uváděl výdaje ve výši 0 Kč, přičemž žalobkyně stanovila životní výdaje, vycházeje ze statických dat ohledně životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 6 251 Kč. Žalobkyně tak v tomto řízení řádně netvrdila, jakým konkrétním způsobem byly ověřovány výdaje žalovaného, bylo vycházeno pouze ze statistických dat, na základě kterých byly stanoveny životní výdaje žalovaného. Je ovšem nutné, aby došlo k individuálnímu posouzení veškerých výdajů a příjmů žalovaného, tj. aby byly ověřeny údaje přímo se týkající žalovaného. Žalobkyně doložila soudu výpis z osobního účtu žalovaného, ze kterého jsou patrné příjmy i výdaje na účtu, ovšem tyto výdaje ani příjmy nejsou žádným bližším způsobem specifikovány, není tak zřejmé čeho se jednotlivé výdaje z účtu týkaly, zda se např. nejednalo o výdaj na bydlení či na úhradu závazku atd. Soud má za to, že žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, když ve vztahu k žalovanému nebyly jeho výdaje nikterak konkretizovány a prokázány. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě dalšího doplnění tvrzení a dokazování ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poučovací povinnost soudu se váže