111 C 317/2022-129 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplatit částku 105 060,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 897,81 Kč za dobu od 4. 9. 2022 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36 294 Kč za dobu od 4. 9. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne 2. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, peníze byly žalovanému vyplaceny, úvěr měl být vrácen v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, dluh měl být splacen v celkové výši 55 584 Kč, úrok činil 23 % ročně, žalovaný zaplatil celkem jen 3 894, žalobkyně dluh v celé výši zesplatnila ke dni 21. 7. 2022, dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 29 398,54 Kč, dále úroky, úroky z prodlení, odměnou za inkasní služby, cenou za doplňkové služby, náklady na upomínkování a smluvní pokutou, vše celkem ve výši 105 060,19 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaný u prvního jednání učinil nesporná tvrzení žalobkyně o tom, že s ní uzavřel v žalobě označenou smlouvu o spotřebitelském úvěru a smluvně dohodnutá částka mu byla vyplacena, učinil také nesporné, že splátky řádně nesplácí, přičemž o odklad splátek nepožádal. 3. K prvnímu jednání se nedostavil zástupce žalobkyně, z účasti u jednání se omluvil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z emailu žalobkyně ze dne 1. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému na jeho email [email] zaslala instrukci k provedení verifikační platby a návrh smlouvy ve vztahu k uzavření smlouvy [číslo]. Z emailu žalobkyně ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného na jeho email (viz shora) k provedení verifikační platby 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] na účet žalobkyně č. [bankovní účet] a současně mu zaslala smluvní dokumentaci. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem, datum podpisu byl uveden 2. 3. 2022, podpis žalovaného tvořil sms kód [číslo], jenž měl být potvrzen z telefonního čísla [číslo]. Proces přidělení tohoto kódu žalovanému doložen nebyl, obchodní podmínky žalobkyně účinné v době uzavření smlouvy však presumovaly podpis úvěrovaného právě tzv.„ autorizačním kódem“ a žalovaný sám učinil uzavření smlouvy za nesporné. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč tak, že částka 15 550 Kč bude uhrazena na účet žalobkyně k zaplacení předchozího závazku žalovaného vůči ní ze smlouvy [číslo] částka 8 450 Kč bude žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet do pěti pracovních dnů. Částku 6 000 Kč si žalobkyně rovnou započetla na náklady poskytnutí úvěru. Úvěr měl být splacen v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč v celkové výši 55 584 Kč do 15. 2. 2028, úrok činil 23 % ročně. Smlouva obsahovala i Přílohu č. 1 k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zde bylo uvedeno, že žalovaný má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, je svobodný, je zaměstnán u [právnická osoba], spol. s r. o., [IČO] v pracovním poměru s výdělkem 23 420 Kč (bez uvedení, zda je o mzdu čistou či hrubou s bez toho, že údaje byly ověřeny u zaměstnavatele), náklady na spotřebitele byly uvedeny ve výši 10 000 Kč na bydlení a 1 000 Kč na pravidelné finanční závazky, což měli být splátky u jiné úvěrové společnosti. Měsíční zůstatek byl uveden v částce 7 122 Kč se závěrem, že žalovaný jako spotřebitel má dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že smlouvu s žalobkyní uzavřel telefonicky, šlo o maximálně 3 hovory, peníze mu byly poskytnuty do dvou dnů, žalobkyně po něm vyžadovala pracovní smlouvu a potvrzení o výplatě. Tyto listiny vyfotil a elektronicky prostřednictvím mobilu zaslal žalobkyni. Žalobkyně jiným způsobem nezkoumala jeho schopnost úvěr do budoucna splácet. V době uzavření smlouvy měl mzdu necelých 24 000 Kč čistého, jiný příjem neměl. Až později začal žít s přítelkyní, s níž má 6leté a 3leté dítě, výživné na děti soudně stanoveno nemá. Jeho výdaje se týkaly bydlení, v době uzavření smlouvy činily opravdu 10 000 Kč, nyní jsou vyšší. V době uzavření měl finanční závazky již u jiných věřitelů, kolik závazků má a zda je splácí se žalobkyně při sjednávání předmětné smlouvy neptala. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, kterou předložila k důkazu s potvrzením ministerstva vnitra, že tento se nenachází v databázi neplatných dokladů. Žalobkyně dále měla k dispozici výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, který předložila k důkazu a z něhož bylo zjištěno, že v daném období měl žalovaný příjem v podobě mzdy ve výši 23 420 Kč od firmy [obec], spol. s r. o. a od [příjmení] [jméno] [příjmení] v podobě půjčky vyplacené dne 6. 12. 2021 ve výši 20 000 Kč, počáteční zůstatek činil 5 460,70 Kč, konečný zůstatek činil 284,37 Kč. Žalobkyně měla dále k dispozici výpis z insolvenčního rejstříku, rejstříku exekucí a registru Solus, nikde neměl žádný záznam. Z výpisu banky o převodu peněz bylo zjištěno, že dne 2. 3. 2022 z účtu žalovaného byla na účet žalobkyně odeslána částka 1 Kč s variabilním symbolem [číslo] (číslo smlouvy) a zprávou pro příjemce„ [celé jméno žalovaného]“. Z výpisu banky o převodu peněz soud dále zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 2. 3. 2022 převedena na účet žalovaného částka 8 450 Kč a dále byla převedena částka 15 550 Kč na jiný účet žalobkyně, u obou převodů byl uveden variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy, u částky 8 450 Kč to bylo [číslo] u převodu částky 15 550 Kč to bylo [číslo]. Z potvrzení o vyplacení úvěru a z potvrzení o úhradě dluhu zhotovených žalobkyní dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému oznámila výplatu částky 15 550 Kč, kterou byl zaplacen jeho dluh z dřívějšího závazku vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] výplatu částky 8 450 Kč na účet žalovaného, částka 6 000 Kč pak byla započtena na náklady žalobkyně. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 20. 6. 2022 první upomínku vůči žalovanému k úhradě dluhu ve výši 1 298 Kč z titulu plnění ze smlouvy [číslo] spolu s úhradou upomínky ve výši 300 Kč, dne 5. 7. 2022 vyhotovila druhou upomínku na částku 1 298 Kč spolu s úhradou první upomínky ve výši 300 Kč a druhé upomínky ve výši 500 Kč. Obě upomínky byly žalovanému odeslány poštou na adresu [adresa], což bylo zjištěno z předložených poštovních archů. Z dopisu žalobkyně vyhotoveného dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 105 121,72 Kč a částky 13 648 Kč do 3. 9. 2022, současně ho poučila o možnosti podání soudní žaloby, nebude-li dluh zaplacen. Dopis byl odeslán poštou dne 21. 7. 2022 na adresu [adresa], což bylo zjištěno z poštovního archu. Další žalobkyní předložené listiny neobsahovaly pro věc rozhodné skutečnosti, soud proto jimi neprovedl dokazování. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 2. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1824 a § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost úvěr, a to tak, že na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni byla poskytnuta částka 15 550 Kč, částka 8 450 Kč byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného a částka 6 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s administrativní činností při vyřizování úvěru a ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uhradil jen tři splátky v celkové výši 3 894 Kč. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 21. 7. 2022. Při uzavření smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, žalobkyně ve svých výpočtech kalkulovala s částkou zůstavší žalovanému k dispozici ve výši 7 122 Kč, aniž by zjišťovala jiné výdaje žalovaného, než na bydlení a jeho závazky vůči dalším věřitelům, přičemž žalovaný měl jediný příjem jen ze mzdy v částce 23 420 Kč, měl vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a poskytnuté spotřebitelské úvěry od více věřitelů, než jednoho. 6. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného e