111 C 73/2023-112 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2023 domáhala po žalované zaplatit částku 152 683,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 66 000,74 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 52 863 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne 30. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 45 000 Kč, peníze byly žalované vyplaceny, úvěr měl být vrácen v 72 měsíčních splátkách po 1 158 Kč, dluh měl být splacen v celkové výši jistiny a úvěru v částce 83 376 Kč, úrok činil 23 % ročně, žalovaná zaplatila celkem jen 9 735 Kč, žalobkyně dluh v celé výši zesplatnila ke dni 21. 12. 2022, dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 45 000 Kč, úroky, úroky z prodlení, odměnou za inkasní služby, cenou za doplňkové služby, náklady na upomínkování a smluvní pokutou, vše celkem ve výši 152 683,88 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k prvnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, zásilka s žalobou a předvoláním jí byla doručena dne 29. 5. 2023 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a v omluvené nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z emailu žalobkyně ze dne 30. 5. 2022 z 14.33 hodin bylo zjištěno, že žalobkyně žalované na email [email] zaslala instrukci k provedení verifikační platby a návrh smlouvy ve vztahu k uzavření smlouvy [číslo]. Z emailu žalobkyně ze dne 30. 5. 2022 z 14.47 hodin na email [email] bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila podpis smluvní dokumentace a tuto společně s předsmluvními informacemi žalované zaslala v příloze emailu, současně vyzvala žalovanou k provedení verifikační platby 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] na účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že dle obsahu měla být uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako spotřebitelem, datum podpisu byl uveden 30. 5. 2022, čas podpisu 14.47 hodin, podpis žalované tvořil sms kód [číslo], jenž měl být potvrzen z telefonního čísla [číslo]. Obchodní podmínky uvedené ve smlouvě popisovaly proces uzavření smlouvy v článcích [číslo] až [číslo], dle nichž k podpisu došlo tím, že spotřebitel v klientské zóně odškrtl políčko„ Souhlasím se zněním smluvní dokumentace“ a poté klikl na tlačítko„ Podepsat“, tím mu měla být automaticky odeslána SMS zpráva s jedinečným SMS kódem na jeho telefonní číslo a po jejím zápisu na vyhrazené místo měl odkliknout„ Potvrdit SMS kód“ a tím se smlouva považovala za podepsanou. Smluvně popsaný proces přidělení jedinečného kódu právě a jen žalované žalobkyně v řízení nedoložila. Žalovaná vzhledem ke své procesní pasivitě uzavření smlouvy neučinila za nesporné. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 45 000 Kč tak, že částka 22 510 Kč bude uhrazena na účet žalobkyně k zaplacení předchozího závazku žalované vůči ní ze smlouvy [číslo] ze dne 25. 2. 2022 a částka 13 490 Kč bude žalované vyplacena na bankovní účet do pěti pracovních dnů. Částku 9 000 Kč si žalobkyně rovnou započetla na náklady poskytnutí úvěru. Úvěr měl být splacen v 72 měsíčních splátkách po 1 158 Kč v celkové výši 83 376 Kč do 15. 5. 2028, úrok činil 23 % ročně. Smlouva obsahovala i Přílohu [číslo] k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zde bylo uvedeno, že žalovaná nemá vyživovací povinnost, je rozvedená, zaměstnán u [právnická osoba] [obec], [anonymizována tři slova], [IČO] v pracovním poměru s výdělkem 20 546 Kč (bez uvedení, zda je o mzdu čistou či hrubou s bez toho, že údaje byly ověřeny u zaměstnavatele), náklady na spotřebitele byly uvedeny ve výši 3 000 Kč na bydlení (rovněž bez další specifikace) a 3 000 Kč na pravidelné finanční závazky, což měli být splátky předchozího úvěru. Měsíční zůstatek byl uveden v částce 12 599 Kč se závěrem, že žalovaná jako spotřebitel má dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. Žalobkyně měla k dispozici kopii rodného listu a občanského průkazu žalované, kterou předložila k důkazu s potvrzením ministerstva vnitra, že tento se nenachází v databázi neplatných dokladů. Žalobkyně dále měla k dispozici výpis z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2022, který předložila k důkazu a z něhož bylo zjištěno, že v daném období měla žalovaná příjem jen v podobě mzdy. Žalobkyně měla dále k dispozici výpis z insolvenčního rejstříku, rejstříku exekucí a registru Solus, žalovaná nikde neměla záznam. Z výpisu banky o převodu peněz bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2022 byl zaúčtován převod z účtu žalované na účet žalobkyně částky 1 Kč s variabilním symbolem [číslo] (číslo smlouvy) a zprávou pro příjemce„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy c. [číslo]“. Z výpisu banky o převodu peněz soud dále zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 31. 5. 2022 převedena na účet žalované částka 13 490 Kč a dále byla převedena částka 22 510 Kč na jiný účet žalobkyně, u obou převodů byl uveden variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy, u částky 13 490 Kč to bylo [číslo] u převodu částky 22 510 Kč to bylo [číslo]. Z potvrzení o vyplacení úvěru a z potvrzení o úhradě dluhu zhotovených žalobkyní dne 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalované oznámila výplatu částky 22 510 Kč, kterou byl zaplacen její dluh z dřívějšího závazku vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] výplatu částky 13 490 Kč na účet žalované, částka 9 000 Kč pak byla započtena na náklady žalobkyně. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dne 20. 11. 2022 první upomínku vůči žalované k úhradě dluhu ve výši 1 497 Kč z titulu plnění ze smlouvy [číslo] spolu s úhradou upomínky ve výši 300 Kč, dne 5. 12. 2022 vyhotovila druhou upomínku na částku 1 947 Kč spolu s úhradou první upomínky ve výši 300 Kč a druhé upomínky ve výši 500 Kč. Obě upomínky byly žalované odeslány poštou na adresu [adresa], což bylo zjištěno z předložených poštovních archů. Tato adresa nebyla uvedena ve smlouvě a nejednalo se ani o tehdejší adresu trvalého pobytu. Z dopisu žalobkyně vyhotoveného dne 21. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalované sdělila zesplatnění úvěru a vyzvala ji k zaplacení částky 153 094,69 Kč a částky 18 295 Kč do 3. 2. 2023, současně ji poučila o možnosti podání soudní žaloby, nebude-li dluh zaplacen. Dopis byl odeslán poštou dne 21. 12. 2022 na adresu [adresa], což bylo zjištěno z poštovního archu. Další žalobkyní předložené listiny neobsahovaly pro věc rozhodné skutečnosti, soud proto jimi neprovedl dokazování. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastníky nebyla dne 30. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1824 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a ani jinak. Žalobkyně žalované na její bankovní účet vyplatila dne 31. 5. 2022 částku 13 490 Kč, stejného dne vyplatila žalované i částku 22 510 Kč, tuto částku jako úhradu jejího předchozího závazku. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila žalobkyni částku v celkové výši 9 735 Kč. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění tvrzeného úvěru ke dni 21. 12. 2022. Při uzavření smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem, žalobkyně ve svých výpočtech kalkulovala s částkou zůstavší žalované k dispozici ve výši 12 599 Kč, aniž by zjišťovala jiné výdaje žalované než na bydlení a závazky vůči dalším věřitelům, přičemž žalovaná měla jediný příjem ze mzdy v částce 20 546 Kč a výdaj na bydlení byl uveden v podhodnocené výši 3 000 Kč. Upomínky k úhradě dluhu i předžalobní výzva byly žalované odeslány na poštou na adresu [adresa], tato adresa nebyla uvedena ve smlouvě a nejednalo se ani o tehdejší adresu trvalého pobytu žalované. 5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronic