112 C 440/2022-71 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že jí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným, která vznikla ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle této smlouvy byla žalovanému [datum] poskytnuta bezúročná zápůjčka ve výši 10 000 Kč, která měla být vrácena do [datum] spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, poté odeslal žádost o zápůjčku a následně byla posouzena schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, a to ani přes předžalobní výzvu. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje jej žalobkyně v části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že žalovaný měl vrátit poskytnutou zápůjčku včetně poplatku ve výši 3 800 Kč do [datum] Smlouva není podepsána žádným z účastníků smlouvy a není datována. 4. Ze Standardních informací o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že obsahuje údaje o věřiteli, kterým je [právnická osoba], je zde popis základních vlastností spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s tím, že jde o bezúčelovou krátkodobou zápůjčku splatnou jednorázově poskytnutou na dobu 30 dnů za poplatek 3 800 Kč. Listina je datována dne [datum] s tím, že zákazník ji měl podepsat digitálně a je zde uveden kód [číslo]. 5. Z potvrzení o provedené platbě vydané společností [anonymizována dvě slova] s.r.o. bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] poukázána částka 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol], přičemž ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a částka 10 000 Kč byla připsána na jeho účet dne [datum]. 6. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že na základě těchto smluv došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v seznamu pohledávek (příloha [číslo] smlouvy) a žalobkyni byla postoupena mj. pohledávka za žalovaným ve výši 13 800 Kč s uvedením čísla smlouvy [číslo]. 7. Z předžalobní výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 17 260 Kč s příslušenstvím představující nesplacenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] uzavřenou s původním věřitelem společností [právnická osoba] do tří dnů a výzva byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne (dle podacího lístku). 8. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi její právním předchůdkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla distančně ve smyslu ust. § 1824 a § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce, avšak toto tvrzení v řízení prokázáno nebylo. Soudu sice byla předložena listina označená jako smlouva o zápůjčce, která však neobsahuje žádný podpis žalovaného, ani zástupce věřitele, popř. jiný identifikační znak, z něhož by bylo možno dovodit projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu s uvedeným obsahem. V další listině obsahující standardní informace o zápůjčce je sice u žalovaného jako zákazníka uveden kód pro digitální podpis, avšak z něj nelze učinit závěr, že by se jednalo o kód, který by byl přidělen žalovanému na základě kontraktačního procesu tak, jak je tvrzeno v žalobě. Za této situace nelze dospět k závěru o tom, že smlouva o zápůjčce mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla skutečně sjednána. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a zejména označení důkazů k prokázání tvrzení o vzniku závazku ze smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. V řízení však bylo prokázáno, že z účtu původního věřitele byla na bankovní účet žalovaného poukázána částka 10 000 Kč. Za této situace soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 a § 2993 o. z., neboť uvedená částka byla žalovanému poskytnuta bez platné smlouvy, tedy bez právního důvodu. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný něčeho původnímu věřiteli či žalobkyni vrátil. Soud proto žalobě v rozsahu částky 10 000 Kč vyhověl a přiznal ji žalobkyni, která ve věci prokázala svou aktivní legitimaci, neboť pohledávka za žalovaným jí byla postoupena dle § 1879 o. z. Žalobkyně má také dle ust. § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení z částky 10 000 Kč, a to od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu až předžalobní výzvou ze dne [datum] s termínem splnění do tří dnů. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši dle žalobního požadavku, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla nárok na úroky vyšší, avšak soud její návrh překročit nemohl. Ve zbývající části, tj. co do částky 3 800 Kč s úroky z prodlení z této částky, byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nároky, které mají původ v neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na úroky z prodlení za dobu předcházející datu [datum], neboť v tomto období žalovaný nebyl prokazatelně v prodlení. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byl prokázán vznik smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným, bylo by zapotřebí žalobu zamítnout ve stejném rozsahu, neboť nebylo dostatečně tvrzeno, ani prokázáno, že by původní věřitel náležitě zjišťoval úvěruschopnost žalovaného při sjednávání spotřebitelské smlouvy ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a tudíž by uvedené smlouva byla neplatná. 9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 44 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 28 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 72 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 452 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč do podání tzv. formulářové žaloby (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby po 300 Kč, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, což činí 252 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 079 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů o právní moci rozsudku.