117 C 348/2023-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 144,42 Kč s příslušenstvím a částky 5 594,91 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a.s a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti v místě svého bydliště, což stvrdil podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve výši 25 776 Kč spočívajícím ve smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tj. celkem částku ve výši 55 776 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě písemné žádosti vyplněné žalovaným, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Původní věřitel s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení předmětného úvěru. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když uhradil pouze částku ve výši 7 734,01 Kč, která byla původním věřitelem započtena částečně ve výši 3 855,58 Kč na jistinu úvěru a částečně ve výši 3 878,43 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou jistiny ve výši 26 144,42 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 21 897,57 Kč. Úvěr nebyl původním věřitelem zesplatněn a splatnost celého závazku tedy nastala nejpozději splatností poslední sjednané splátky, tj. dnem [datum]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Předmětná pohledávka byla následně ke dni [datum] postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 71 254 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného žalobkyně žalobou po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 26 144,42 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 24 196,85 Kč, který zahrnuje nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši 2 183,40 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 661,66 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 401,28 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 4 651,23 Kč a postoupený úrok za dobu od [datum] do [datum] po revizním přepočtu ve výši 2 299,28 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 801,10 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 650 Kč (za 3 telefonické hovory po 72 Kč a 2 cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného z důvodu osobní návštěvy po 217 Kč) a postoupené smluvní pokuty ve výši 5 594,91 Kč, tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý započatý den prodlení za dobu od [datum] do [datum]. Vzhledem ke stále trvajícímu prodlení žalovaného požaduje žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v kapitalizované 2 888 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 400 Kč (tj. celkem 55 776 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ve smlouvě byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 19 712 Kč měsíčně, bydlí v nájmu, je svobodný bez vyživovací povinnosti. Náklady domácnosti žalovaného činily 3 500 Kč na bydlení a energie, 3 360 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a 3 984 Kč na splátky stávajících půjček, ze mzdy žalovaného byly prováděny srážky ve výši 4 797 Kč. K ověření svých majetkových poměrů měl žalovaný doložit občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní lístky (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádosti o úvěr ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 71 254 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím poštovním archem ze dne [datum]). Z dalších provedených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil. 4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které byla původním věřitelem poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jako důkaz prokazující, že tuto svou zákonnou povinnost splnil, navrhla pouze žádost žalovaného o úvěr, z této listiny je však pouze zřejmé, že žalovaný uvedl své celkové měsíční příjmy z pracovního poměru ve výši 19 712 Kč, přičemž měl mít výdaje na bydlení, domácnost, splátky dalších závazků a další potřebné výdaje v celkové výši 11 344 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány, ze mzdy žalovaného měly být dále prováděny srážky ve výši 4 797 Kč. Žalovaný měl bydlet v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost k žádnému dítěti. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána