11 C 71/2021-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 27. 4. 2021. Návrhem na vydání platebního rozkazu domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč příslušenstvím a dále požadoval náhradu nákladů řízení. Nárok uplatnil jako právní nástupce původního věřitele společnosti [právnická osoba], který uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, jako pohledávku vzniklou z této smlouvy a na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobcem. 2. K návrhu žalobce byl ve věci vydán dne 3. 5. 2021 elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 105256/2021-5, který byl zrušen usnesením ze dne 12. 7. 2021 podle § 173 odst. 2 ve spojení s §174a odst. 3 o.s.ř. z důvodu, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby se pojistil pro doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Proto soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a to [obec a číslo], [PSČ] [obec] (od 7. 10. 2016). 4. Okresní soud v Kroměříži vyzval dne 1. 9. 2021 usnesením pod č. j. 11 C 71/2021-38 žalovaného, aby v 10 denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 11. 11. 2021. 6. Na základě provedeného důkazního řízení byly zjištěny tyto skutečnosti: Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností se sídlem na území [anonymizována dvě slova] s datem registrace 3. 12. 2013. Původní označení žalobce je [právnická osoba], registrační číslo [anonymizováno] [číslo]. Společnost změnila název na [právnická osoba] dne 6. 12. 2017 [právnická osoba] je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni 5. 11. 1997 a k předmětu podnikání patří mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je osobou fyzickou. 7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 11. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] za sjednaných podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 5 990 Kč, a to v pravidelných 39 týdenních splátkách ve výši 410 Kč. Jednotlivé splátky měly být hrazeny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Smlouva byla uzavřena v písemné podobě. Při podpisu smlouvy žalovaný obdržel požadovanou výši půjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 39 týdnů od data podpisu, t. j. 28. 8. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 2 310 Kč, přičemž žalobce nedisponuje informacemi o datech a výši jednotlivých úhrad. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 13 680 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy o půjčce byly jednotlivé platby žalovaného započítávány nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládala z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku 3 680 Kč. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, s účinností k témuž dni, a to mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem, kterou došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Žalovaný byl o změně věřitele informován dopisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 12. 4. 2021, kterou předal k poštovní přepravě dne 14. 4. 2021. Doručováno bylo na adresu, kterou žalovaný nahlásil jako adresu kontaktní, a to [obec a číslo]. 8. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným ze smlouvy o půjčce řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem a smluvními podmínkami. 10. Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Dle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 12. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Dle ust. § 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový občanský zákoník) nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. 14. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena za účinnosti již nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89 /2012 Sb., proto aktivní legitimitaci k vedení sporu žalobce prokázal ve smyslu ust. § 1895 tohoto zákoníku. 15. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce za sjednaných podmínek ve smlouvě a § 657 občanského zákoníku. Žalobce splnil své smluvní povinnosti, kdy žalovanému smluvenou finanční částku poskytl. Žalovaný však svou smluvní povinnost nesplnil, když poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nevrátil. Žalovaný dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dluží žalobci žalovanou částku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, námitky proti výši žalované částky nevznesl, proto soud vycházel z toho, že tvrzení žalobce o výši dluhu, jak je shora uveden, je pravdivé. 16. Soud posoudil nárok žalobce takto. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 10 000 Kč s příslušenstvím s ohledem na ujednání článku 5 smluvních podmínek, neboť úhradu ze strany žalovaného ve výši 2 310 Kč je třeba započítat na souhrnný poplatek dohodnutý ve výši 5 990 Kč. Proto bylo žalobě v této části vyhověno, tj. žalobci přiznána částka 10 000 Kč s příslušenstvím. Pokud se jedná o souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč. Soud vychází z označení souhrnný poplatek, tedy že tento jednak představuje úrok jako úplatu za půjčené peníze a jednak případně poplatek za výběr obchodním zástupcem dle článku 13 smluvních podmínek. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v roce 2005 činila maximálně 25 % - 30% ročně. [příjmení] 5990 Kč představuje 59,90 % úroku za období od 28.11.2005 do 28.8.2006, tj. 9 měsíců, což představuje ročně 79,87 %. Uhrazená částka 2 310 Kč představuje 23,1% za devět měsíců trvání půjčky, tj. což je dle stanoviska soudu přiměřená výše obchodního úroku, respektive souhrnného poplatku obsahující odměnu za půjčení peněz a za výběr. Výše úroku 59,90 % za 9 měsíců trvání půjčky je úrok nemravný. Soud vychází ze stanoviska, že žalobce má nárok na úplatu za půjčené peníze a že lze tuto úplatu moderovat. Proto částka 2310 Kč je počítána na souhrnný poplatek jako oprávněná, částka 3680 Kč představuje neoprávněnou výši souhrnného poplatku. Proto co do částky 3 680 Kč (označeno jako kapitalizovaný úrok v žalobním petitu) byla žaloba zamítnuta. 17. Žalovaný se dostal do prodlení, které stále trvá a za toto nese odpovědnost. Žalobce tak má dle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku právo na náhradu úroku z prodlení v zákonné výši, která vychází z vyhl. č. 142/1994 Sb., ve znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. 18. Náklady řízení byly