7 C 191/2021-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím, dále souhrnného poplatku představující úrok ve výši 14 680. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 20. 4. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 - pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t. j 25. 4. 2008. Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částkou ve výši 6 200 Kč, kterou si započetla nejprve na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele ([právnická osoba] [anonymizováno]) žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] S. a. r. l. a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018 (čl. XV. odst. 15. 3. smlouvy). Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy (čl. II. odst. 2. 1. a 2. 2. smlouvy). Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 44 680 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 14 680 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyni a žalovanou ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 4. 2007 řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele ([právnická osoba] [anonymizováno]) žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] S. a. r. l. a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018 (čl. XV. odst. 15. 3. smlouvy). Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy (čl. II. odst. 2. 1. a 2. 2. smlouvy). Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 11. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 20. 4. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč procentuálně odpovídající 69,6 % ročně z jistiny). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 - pravidelných týdenních splátkách po částkách ve výši 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t. j 25. 4. 2008. Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částkou ve výši 6 200 Kč, kterou si žalobkyně započetla nejprve na souhrnný poplatek. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 44 680 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 14 680 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaná nereagovala. 12. Hodn