7 C 215/2021-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení (viz výrok I. a II. tohoto rozhodnutí). Pohledávky vyplývající z níže uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek. Na výzvy nereagoval. 2. Nárok a): V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 20. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 040 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 040 Kč. Dále kapitalizované a jdoucí příslušenství. 3. Nárok b): V žalobě žalobkyně dále tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 30. 10. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 160 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 743,92 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 416,08 Kč. Dále kapitalizované a jdoucí příslušenství. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>8. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <i>11. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> 13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 14. Pohledávky vyplývající z níže uvedených smluv označených nároky a), b) včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 15. Na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta na základě smluv o zápůjčce, které jsou níže specifikované, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 16. Soud má dále za prokázané k nároku a), že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 20. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (smlouva na č. l. 24 a násl.) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet dlužnou částku. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč (14 % z jistiny) a s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč (20 % z jistiny), odměnu za hotovostní inkaso splátek odměnu ve výši 2 400 Kč (dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazvala také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částkách 180 Kč počínaje dnem 27. 2. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 2. 4. 2018. Žalovaný však řádně neplnil podmínky smlouvy, na smlouvu žalobkyni zaplatil pouze částku ve výši 1 400 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 20. 3. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 040 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 040 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 4 028,45 Kč za období od 3. 4. 2018 do 15. 1. 2021, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 443,58 Kč za období od 3. 4. 2018 do 15. 1. 2021, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 17. K nároku b) má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 30. 10. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (smlouva na č. l. 20). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet dlužnou částku. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč (představující 14 % z jistiny) s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč (20 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (dalších 40 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje dnem 6. 11. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 12. 2017. Na předmětnou smlou