7 C 221/2021-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení (viz výrok I. a II. tohoto rozhodnutí). Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek. Na výzvy nereagoval. V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 10. 10. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 40 100 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 15 100 Kč. Dále kapitalizované a jdoucí příslušenství. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 9. Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno vždy dopisem ze dne 15. 1. 2021. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 10. Na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy o úvěru, která je níže specifikovaná, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Soud má dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 10. 10. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva na č. l. 19 a násl.) a před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 500 Kč (14 % z jistiny) a s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč (20 % z jistiny), odměnu za hotovostní inkaso splátek odměnu ve výši 10 000 Kč (dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazvala také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po částkách ve výši 750 Kč počínaje dnem 17. 10. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 11. 2018. Žalovaný však řádně neplnil podmínky smlouvy, na smlouvu žalobkyni zaplatil pouze částku ve výši 3 400 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 12. 10. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 40 100 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 15 100 Kč. Dále kapitalizované úroky ve výši 12 963,64 Kč za období od 21. 11. 2018 do 15. 1. 2021 z jistiny 25 000 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 918,75 Kč za období od 21. 11. 2018 do 15. 1. 2021 z jistiny 25 000 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužných částek ve všech shora uvedených smluv. Na výzvu však žalovaný nereagoval. 12. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 14 % z jistiny, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že i v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. 13. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny, a to vzhledem ke skutečnosti, že jiné další poplatky nebyly sjednány (například za vedení a správu úvěru), proto tuto výši poplatku za administrativní činnost lze považovat za zcela přiměřenou. 14. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek u všech smluv o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání za v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku 25 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků