Žalobkyně žalobou ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 37, se proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši 33 920 Kč s příslušenstvím jako postoupené pohledávky, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným dne , datum, , na základě, které vyplatila původní věřitelka na bankovní účet žalované č. , č. účtu, 20 000 Kč. Smluvní strany sjednaly úrok z úvěru 40 % měsíčně. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byla opakovaně upomínána. Následně původní věřitelka oznámila žalované zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně získala pohledávku dvojím postoupením a předžalobní upomínku odeslala žalované dne , datum, . Ke zkoumání majetkových poměrů žalované před sjednáním úvěru nebylo tvrzeno ničeho konkrétního, žalobkyně sama v návrhu operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná na pohledávku celkem uhradila 3 000 Kč, které žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Kromě dlužné jistiny a úroku (celkem 28 000 Kč) s úrokem z prodlení se žalobkyně domáhá úhrady dosud neuhrazené části smluvní pokuty ve výši 5 920 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle ISZR. Žalovaná nemá datovou schránku. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovanou si potvrdily dne , datum, prostředky dálkové komunikace Smlouvu o spotřebitelském úvěru s , Anonymizováno, , Anonymizováno, (č. l. 9), na základě které obdržela žalovaná na svůj bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, celkem 20 000 Kč, a to ve dvou platbách po 10 000 Kč dne , datum, a , datum, (č. l. 23-24), za který se zavázala měsíčně hradit úrok ve sjednané výši 40 % měsíčně (RPSN 5512 %); žalovaná měla splácet 1x měsíčně úrok přirostlý za uplynulé období, samotná jistina úvěru byla splatná nejpozději při ukončení smlouvy. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za období od vzniku prodlení do data odeslání předžalobní výzvy (, datum, - , datum, ) činila 8 920 Kč, po započtení úhrady žalované požaduje žalobkyně 5 920 Kč. Dopisem ze dne , datum, oznámila původní věřitelka žalované zesplatnění úvěru k témuž dni (č.l. 20). Smlouvou ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou společnosti DeVries , právnická osoba, ., IČO , IČO, (č. l. 12), která ji smlouvou ze dne , datum, postoupila žalobkyni (č. l. 13), což žalované oznámila dopisem ze dne , datum, (č. l. 11), odeslaným dne , datum, spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (č. l. 11v, 19).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí smluvních stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalované jakkoli ověřovala její úvěruschopnost (k jejím majetkovým poměrům netvrdila ani nedokládala ničeho konkrétního) ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které více než pětisetnásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalované na její bankovní účet 20 000 Kč; podle tvrzení žalobkyně, z něhož soud pro nečinnost žalované vychází, žalovaná uhradila 3 000 Kč. Soud proto uložil žalované, aby uhradil žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, částku 17 000 Kč, tj. dosud nesplacenou část jistiny, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z., a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.9. Jelikož žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, a to výši přibližně jedné poloviny celkového požadovaného plnění, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok III. tohoto rozhodnutí.10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.