Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 26 550 Kč s příslušenstvím jako postoupené pohledávky z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným dne , datum, , na základě které vyplatila původní věřitelka na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, 15 000 Kč a poskytla jej na dobu neurčitou. Smluvní strany sjednaly úrok z úvěru 40 % měsíčně, který se žalovaný zavázal hradit měsíčně přirostlý vždy za uplynulé období; jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byl opakovaně upomínán. Následně původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně získala pohledávku postoupením a předžalobní upomínku odeslala žalovanému dne , datum, . Ke zkoumání majetkových poměrů žalovaného před sjednáním úvěru nebylo tvrzeno ničeho (kromě lustrací ve veřejně dostupných databázích), žalobkyně sama v návrhu operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Kromě jistiny a úroku (celkem 21 000 Kč) s úrokem z prodlení se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 5 550 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno fikcí dle § 50m o. s. ř., neboť žalovaný nemá datovou schránku a adresa jeho trvalého bydliště dle ISZR je adresou úřadu.3. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl žalovaný omezen ve svéprávnosti z důvodu trvalé duševní poruchy, opatrovníkem je město , adresa, . Žalovaný je tak dle rozsudku nezpůsobilý k uzavření smluv na základě, které mu má být poskytnuta finanční částka.4. Opatrovník se vyjádřil tak, že uznává nárok žalobkyně na poskytnutou jistinu a zákonný úrok z prodlení. Ve zbytku nároku navrhuje zamítnout.5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovaným si na základě žádosti žalovaného (č. l. 11) potvrdili dne , datum, prostředky dálkové komunikace Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (č. l. 9), na základě které obdržel žalovaný na svůj bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku 15 000 Kč (č. l. 18), za který se zavázal měsíčně hradit „přirostlý úrok za uplynulé období“ ve sjednané výši 40 % měsíčně (RPSN 5 513,37 %); samotná jistina úvěru byla splatná „kdykoli za trvání smlouvy“. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za období od vzniku prodlení do data odeslání předžalobní výzvy (, datum, - , datum, ) činí 5 550 Kč. Dopisem ze dne , datum, oznámila původní věřitelka žalovanému zesplatnění úvěru v celkové výši 44 074,57 Kč k témuž dni (č. l. 15). Smlouvou ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č. l. 17), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (č. l. 16), odeslaným dne , datum, spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (č. l. 16v, 19).7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí smluvních stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).8. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalovanému jakkoli ověřovala jeho úvěruschopnost (k jeho majetkovým poměrům netvrdila ani nedokládala ničeho, provedení tvrzených lustrací neprokázala) ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které více než pětisetnásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %. Dále žalovaný nebyl způsobilý k uzavření smlouvy o úvěru.9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 15 000 Kč; podle tvrzení žalobkyně, z něhož soud pro nečinnost žalovaného vychází, žalovaný nevrátil ničeho ani původní věřitelce, ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena. Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni částku 15 000 Kč, tj. dosud nesplacenou jistinu, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z., a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.10. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nárok na náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků, neboť oba účastníci byli úspěšní v rozsahu přibližně jedné poloviny celkového předmětu řízení (resp. úspěch žalobkyně byl s přihlédnutím rovněž k požadovanému příslušenství jen nepatrně vyšší než úspěch žalovaného). Výrok III. tohoto rozhodnutí.