Okresní soud v Klatovech 10 C 148/2026-20 – Náklady řízení

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 11 027,06 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezí ní a obchodní společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (původní věřitel), nabyla níže uvedenou pohledávku za žalovaným. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě původní věřitel vedl účty pro platební styk žalovaného. Součástí smlouvy byla i možnost kontokorentního úvěru , Anonymizováno, , který byl sjednán dne , datum, , a to formou Dispozic ke smlouvě. Žalovanému byl poskytnut konečný úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Průběh čerpání úvěrového rámce, jakož i přehled jednotlivých plateb a způsob jejich započtení vyplývá z platební historie. S ohledem na porušení smluvních povinností žalovaným (zejména prodlení s hrazením splátek) využil původní věřitel svého práva na základě ustanovení § 1977 občanského zákoníku a ke dni , datum, celý zbývající dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni postoupení, tj. k , datum, , pohledávka činila 11 358 Kč, z toho jistina 8 327,06 Kč, poplatky 2 700 Kč a úrok 330,94 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne , datum, .4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě původní věřitel vedl účty pro platební styk žalovaného. Součástí smlouvy byla i možnost sjednání kontokorentního úvěru , Anonymizováno, . Ten byl sjednán mezi týmiž účastníky dne , datum, , a to formou „Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně, celková částka splatná spotřebitelem (žalovaným) činila 5 361,89 Kč. Z přehledu inkasní bilance a předloženého výpisu z bankovního účtu č. 2025/17 ze dne , datum, ke zmíněnému úvěrovému produktu soud zjistil, že žalovaný formou kontokorentu čerpal celkem 8 327,06 Kč. V souvislosti s nesplácením kontokorentu byly žalovanému naúčtovány poplatky za upomínání a vymáhání v souhrnné výši 2 700 Kč.5. Původní věřitel opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek, jak bylo zjištěno z předložených upomínek. V jedné z nich původní věřitel žalovaného upozornil, že neuhradí-li žalovaný dluh z kontokorentu nejpozději do , datum, , dojde k okamžitému zesplatnění celého úvěru (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ). O zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, původní věřitel informoval žalovaného dopisem ze dne , datum, , jak bylo zjištěno z jeho obsahu a rovněž připojeného podacího archu. Žalobkyně, na niž byla pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy postoupena, pak naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z úvěru před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, (zjištěno z obsahu tohoto dopisu a přiloženého podacího lístku).6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.7. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovanému byl úvěr poskytnut, ten však neplnil povinnost splácet jej řádně a včas. Pro opakované porušení smluvních podmínek, ohledně čehož byl žalovaný původním věřitelem upomínán, úvěrující celý úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Z inkasní bilance k úvěrové smlouvě pak vyplynulo, že žalovaný ke dni podání žaloby dlužil, nyní již žalobkyni, nesplacenou jistinu úvěru ve výši 8 327,06 Kč, úrok z úvěru v kapitalizované výši 330,94 Kč a poplatky v souhrnné výši 2 700 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovanou pohledávku uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právo na zákonný úrok z prodlení pak vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 315 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 2 615 Kč.9. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.