19 C 160/2020-145 — Okresní soud v Karlových Varech

<i>A. Tvrzení účastníků</i> <i>[příjmení]</i> 1. Žalobce se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne [datum] se žalovanou pracovní smlouvu, na základě které nastoupil dne [datum] u žalované do práce jako prodejce, přičemž tento pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s místem výkonu práce areál [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizováno]. [jméno] [číslo] ([obec]). Obsah pracovního poměru byl následně několikrát měněn, naposled byl žalobce pracovně zařazen na pozici ředitele s místem výkonu práce [obec] a [obec]. a) Dne [datum] doručila žalovaná žalobci osobně v sídle žalované listinu označenou jako„ [anonymizována tři slova] [právnická osoba] okamžité zrušen (pozn. správně zrušení) pracovního poměru“ datovanou dnem [datum], jejímž obsahem bylo sdělení JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, že z pověření [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ukončuje ve smyslu § 55 odst. 2 zákoníku práce pracovní poměr, a to pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci. Přílohou dopisu byla plná moc pro JUDr. [příjmení]. V této listině je k důvodům ukončení pracovního poměru dále uvedeno, že„ bylo dohodnuto, že bude uzavřena nová pracovní smlouva s pracovní náplní referenta zajišťujícího kontakt se společností [právnická osoba] a navrácení vozidel, která má tato společnost v držení. [příjmení] pracovní smlouvu jste odmítl podepsat a rovněž jste odmítl ukončit dohodou stávající pracovní poměr ředitele společnosti.“ Dále je v listině citován obsah ustanovení § 301 ZP. Listina následně obsahuje text:„ Ode dne [datum], kdy byl ukončen výkon funkce jednatele a podle pracovní smlouvy jste měl nadále plnit své povinnosti již jen výhradně z titulu pracovní smlouvy jako ředitel podniku. Fakticky jste nebyl fyzicky na pracovišti, žádné pracovní úkoly jste neplnil a řízení společnosti jste nerealizoval. Nepřítomnost na pracovišti ve dnech 7. 8., 10. 8. až 14. 8. a 17. 8. až [datum] hodnotí zaměstnavatel jako neomluvenou absenci. Dále se zde uvádí:„ Dne [datum] v odpoledních hodinách jste se dostavil na jednání s jednatelem společnosti, odmítl podepsat protokol o předání funkce jednatele, ukončení pracovního poměru a novou pracovní smlouvu. V rámci tohoto jednání jste odmítl poskytnout právnímu zástupci společnosti jakékoliv informace o stavu jednání s panem [jméno] [příjmení], resp. společností [právnická osoba] výše vedená jednání hodnotí zaměstnavatelem jako hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci a na tom základě s Vámi ve smyslu § 55 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr tímto okamžitým zrušením.“ b) Podle žalobce je nutno projevu směřujícímu k jednostrannému rozvázání pracovního poměru vytknout jeho značnou neurčitost. Žalovaná se, pokud jde o důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, odvolává chybně na ust. § 55 odst. 2 zákoníku práce. Dané ustanovení však o důvodech okamžitého zrušení vůbec nepojednává a týká se výlučně zákazu okamžitého zrušení ve vztahu k některým skupinám zaměstnanců (§ 55 odst. 2 zákoníku práce zní:„ Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“). Podle daného ustanovení tedy nelze platně pracovní poměr okamžitě zrušit. c) Nejasně a nedostatečně jsou vyjádřeny věcné důvody vedoucí k ukončení pracovního poměru, tedy platí, že v rozporu s ust. § 60 zákoníku práce žalovaná nevymezila (jasně a srozumitelně) skutkově důvody. Pouze u části týkající se absencí lze usoudit, jaký důvod rozvázání pracovního poměru žalovaná uplatnila. V ostatním je sdělení žalované zcela nesrozumitelné a tedy neurčité a nelze z něj dovodit, pro jaké konkrétní porušení pracovních povinností se rozhodla přistoupit k rozvázání pracovního poměru. V této souvislosti žalobce odkazuje na judikaturu, například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. [rok], nebo rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, anebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], z nichž vyplývá, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. d) Ze slovního vyjádření obsaženého v okamžitém zrušení lze usoudit jen to, že porušení pracovních povinností je spatřováno v tom, že žalobce odmítl podepsat novou pracovní smlouvu a ukončit pracovní poměr dohodou. Takovou kontraktační povinnost žalobce nikdy neměl. Obecně se nejedná o povinnost vyplývající ze zákoníku práce či vnitřního předpisu, žalobce takovou povinnost ani smluvně nepřevzal. e) Dalším samostatně posuzovaným porušením by měla být část týkající se absencí. Žalovaná sama bez projednání s odborovou organizací nebyla oprávněna určit, že se jedná o neomluvenou absenci. Navíc žalobce ve dnech uvedených v okamžitém zrušení řádně konal práci podle pokynů žalované, přesto žalovaná ve výplatním lístku za měsíc srpen 2020 vyznačila údaj o 11 dnech neomluvené absence a nevyplatila žalobci za tuto dobu mzdu. Dne [datum] byl žalobce na pracovišti v [obec] a stejně tak dne [datum], kdy na tento den byli svoláni na 14:30 hodin všichni zaměstnanci působící v sídle žalované, kterým bylo za osobní účasti žalobce oznámeno jednatelem žalované p. [jméno] [příjmení], že žalobce vyklízí kanceláře, ale pokračuje v pracovní činnosti z domova a bude nadále konat pracovní cesty. Shodně byli svoláni zaměstnanci pobočky v [obec] na den [datum] na 14:00 hodin, kdy žalobce se na výslovný pokyn žalované v tento den dostavil na pobočku v [obec], byl oznámení zaměstnancům osobně přítomen a po oznámení změny v organizaci práce zůstal na pobočce a následně řešil organizační záležitosti a dotazy podřízených, takto žalobce odpracoval v daný den nejméně 4 hodiny v pobočce žalované v [obec]. Dne [datum] se žalobce rovněž plně věnoval plnění pracovních povinností, v tento den měl zejména osobní jednání s p. [jméno] [příjmení], který je jedním z jednatelů žalované, a to v sídle žalované, kde byl tedy rovněž fyzicky přítomen. V tento den žalobce také plnil pokyn žalované k vyklizení kanceláře. Nelze za této situace ze strany žalované vytýkat žalobci, že od [datum] nebyl fyzicky přítomen v kanceláři, když to byla sama žalovaná, která mu znemožnila přístup do této jím původně využívané kanceláře. Dne 13. a 14. 8. a 17. 8. - 21. 8. žalobce rovněž konal práci, komunikoval průběžně se zákazníky a jednatelem žalované p. [příjmení], avšak toto vše již mimo prostory sídla žalované. Žalovaný kromě osobního výkonu práce na pracovišti také konal pracovní pochůzky, dále vyřizoval telefonáty, odpovídal na emailové zprávy, komunikoval s obchodními partnery, a to jak před zmíněným vyklizením kanceláře, tak i po něm. Již v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [název soudu] poukázal na to, že sice neomluvené zameškání práce v trvání pěti dnů zpravidla představuje – obecně vzato – samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, ale nelze toto posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu; kromě délky nepřítomnosti žalobce v práci je nutno přihlédnout zejména k důsledkům nepřítomnosti žalobce v práci pro žalovanou, k dosavadnímu postoji žalobce k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností. Právě takové okolnosti jsou u žalobce dány a vyplývají z povahy jeho pracovní náplně a zavedené praxe mezi účastníky. f) V případě části okamžitého zrušení týkající se podpisu listin dne [datum] žalobce odkázal na své shora uvedené stanovisko, že pracovně právní povinnost podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru a novou pracovní smlouvu z ničeho nevyplývá a tedy neexistuje. Povinnost spojená s výkonem funkce jednatele není povinností vyplývající z pracovního poměru, nemohl by být pro nesplnění takové povinnosti„ postižen“ podle pracovně právních předpisů, nýbrž výhradně podle zákon o obchodních korporacích. g) Rovněž vytýkané neposkytnutí informace o stavu jednání s panem [jméno] [příjmení], resp. společností [právnická osoba] právnímu zástupci při osobní schůzce s ním realizované za účelem předání okamžitého zrušení pracovního poměru, nelze považovat za porušení pracovních povinností žalobce. Nejedná se v žá