17 C 105/2022-66 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 22.792 Kč (10.492,45 Kč jistina, 3.899,55 Kč poplatky, 7.500 Kč smluvní pokuta, 2,68 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, 900 Kč sankční poplatky) s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy [číslo] uzavřené dne 4. 11. 2019 mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy ze dne 4. 11. 2019 soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, který byl zastoupen [jméno] [příjmení] jako vázaným zástupcem podle zákona o spotřebitelském úvěru (č.l. 23 spisu s výpisem ze seznamu [obec] národní banky), a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit ve formě 15 měsíčních splátek po 1.440 Kč (poslední ve výši 1.432 Kč) včetně poplatku ve výši 6.592 Kč (kapitalizované úroky ve výši 2.565 Kč při úrokové sazbě 24,5 % ročně, poplatek za administrativní činnost a služby poskytovatele ve výši 4.027 Kč), RPSN byla vyjádřena sazbou 78,43 % Smluvním podmínkám odpovídaly Standardní informace o spotřebitelském úvěru. 4. Ze smluvních podmínek (připojených za text smlouvy) soud zjistil, že účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatky za upomínky (minimálně 300 Kč) a vymáhání (1.000 Kč). 5. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný splátky řádně nehradil a zaplatil v nepravidelných splátkách 7.200 Kč (4x 1.500 Kč splátky v listopadu, prosinci 2019, únoru a březnu 2020 a dále v dubnu 2020 celkem dalších 1.200 Kč). 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 4. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (prostřednictvím [jméno] [příjmení] jako vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně, který podnikal jako živnostník). Žalovaný žil na ubytovně a pobíral invalidní důchod. Jako částky pravidelných měsíčních příjmů byl uveden čistý příjem žadatele 6.093 Kč a další čisté příjmy domácnosti 7.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele byly stanoveny na částku 4.500 Kč; žalovaný se prezentoval jako majitel účtu s tím, že žádnou nesplacenou zápůjčku nemá. Žalovaný předložil výměr důchodu (a žádné jiné doklady). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že před podpisem smlouvy byly zkoumány poměry žalovaného s tím, že příjem žadatele byl doložen potvrzením o důchodu, další příjem se týkal dalšího člena domácnosti a nijak dokládán nebyl, u výdajů již nebyl svědek schopen uvést, jak byly výdaje odhadovány (ověřovány), možná to byla nějaká smlouva o ubytování (která však nebyla vyznačena v předkládaných listinách v kartě zákazníka). O žádných lustracích nebyl vázaný zástupce informován. Žalobkyně tvrdila, že byla zkoumána evidence žalovaného v [příjmení] (bez pozitivního údaje), avšak byl předložen aktuální výpis z 22. 6. 2022 (negativní, tj. bez záznamů). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (včetně dokladu o odeslání) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 (a dokladu o odeslání dopisu poštou) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 (včetně podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. 9. Z databáze časových řad [příjmení] soud zjistil, že v roce 2019 byl průměrný úrok korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, pokud jde o úroky úvěrů nad jeden rok do pěti let včetně (s fixací sazby) 7,77 – 11,25 % p.a., pokud jde o úročené úvěry z kreditních karet, činil úrok 23,97 až 24,11 % p.a. 10. Z článku Na trhu stále existují problematické půjčky, varuje Člověk v tísni z 25. 11. 2019 (dostupný na [webová adresa]) soud zjistil, že při hodnocení 35 společností, které poskytují nezajištěné splátkové úvěru, byl právní předchůdce žalobkyně vyhodnocen na 17 místě, tj. jako průměrný poskytovatel (tři z pěti hvězdiček). 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv neplnil a uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 7.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 18. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Přes výslech vázaného zástupce nebyly vyjasněny zásadní otázky pro závěr o dostatečnosti jejího zkoumání dle § 86 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. Zjištění těchto informací a ověření jejích základních charakteristik je podstatné pro závěr o pravděpodobnosti vrácení zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně ověřil sice příjem žalovaného, vycházel však jako ze zjištěného i z dalšího příjmu„ člena domácnosti“, který však nebyl doložen, ač měl tvořit vyšší částku, než byla částka příjmu žalovaného. Nebyly prokazatelně ověřeny výdajové poměry žalovaného, nedošlo ani k předložení výpisu z účtu, který by takovou představu mohl přivodit. Pokud snad žalobkyně předkládala aktuální výpis z [příjmení] ohledně žalovaného, pak neprokazoval stav evidence v době posuzování úvěruschopnosti a vázaný zástup