17 C 193/2021-38 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13.202,58 Kč (7.000 Kč jako poskytnutá částka, úrok 0,9 % denně, 2.142 Kč smluvní pokuta) s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy. Žalovaná na dluh neuhradila nic. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná při registraci vyplňovala dotazník o svých poměrech (osobních a majetkových). 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, jednání se neúčastnila (byť svou neúčast omluvila). 3. Soud provedl důkazy označené žalobkyní k jejím tvrzením a dále další důkazy, jejichž potřeba vyplývala z obsahu spisu: A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru z 23. 12. 2019 [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 3 měsíčních splátek po 3.712,88 Kč (první dvě splátky) a 3.634,82 Kč (poslední splátka) včetně úroku 0,9 % denně (tj. ve lhůtě 90 dnů; žalobkyně uváděla splatnost částky úvěru k 31. 12. 2020), účastníci sjednali 0,1 % denně z částky (jistiny v prodlení) jako smluvní pokutu a 200 Kč jako poplatek za písemnou výzvu k zaplacení (upomínku). Z přílohové faktury vyplývaly splatnosti jednotlivých splátek (22. 1., 21. 2. a 22. 3. 2020). RPSN bylo smlouvou vyčísleno na 1732,08 % Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. B) Ze Všeobecných obchodních podmínek vyplynulo, že žalovaná mohla požádat o prodloužení termínu splatnosti úvěru o 30 dnů, pokud podá žádost v uživatelském profilu. Za prodloužení úvěru se platí poplatek podle výše úvěru a délky prodloužení s tím, že poplatek je třeba uhradit do pěti dnů od podání žádosti. Předpokladem pro registraci žalované na webových stránkách žalobkyně bylo vyplnění osobních a kontaktních údajů a dále vyslovení souhlasu s prověřením žalované v registrech dlužníků ([příjmení]) a vyplnění dotazníku o svých poměrech. C) Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla informace o úvěrových podmínkách a postupu při splácení úvěru v souladu se smlouvou (a podmínkami). Žalovaná v roce 2018 čerpala úvěr 20.000 Kč. Z výplatních pásek žalované z č.l. 17 – 19 soud zjistil, že příjem žalované od 9/ 2019 do 11/ 2019 činil 12.405 Kč čistého měsíčně. Z kopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalované (č.l. 30 a násl.) soud zjistil, že žalobkyně zkoumala totožnost žadatelky o úvěr (žalované). D) Z výpisu z účtu žalobkyně za dobu 2. 12. 2019 – 31. 12. 2019 soud zjistil, že z účtu žalované přišla žalobkyni dne 23. 12. 2019 ověřovací platba 1 Kč; v rámci verifikační platby žalovaná (ve zprávě pro příjemce, žalobkyni) uvedla, že souhlasí s obchodními podmínkami a smlouvou ref. [číslo]. Z uvedeného výpisu z účtu vyplývalo též poskytnutí úvěru 7.000 Kč na uvedený účet žalované stejného dne. E) Z e-mailu žalobkyně z 29. 10. 2020 určeného žalované soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna, že její prodloužení úvěru končí 1. 11. 2020 (v případě zájmu o další prodloužení mělo dojít k podání žádosti na webových stránkách žalobkyně). F) Předžalobní upomínkou z 3. 11. 2021, odevzdanou podle potvrzení pošty k poštovní přepravě dne 4. 11. 2021, má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby. G) Z výpisu z databáze časových řad [příjmení] [webová adresa]) za dobu od června 2019 do května 2020 soud zjistil, že obvyklá výše úroku při úvěrech pro domácnost na spotřebu (do 1 roku) činila 8,10 – 11,25 % p.a., nejvyšší úrokové sazby byly u úročených úvěrů z kreditních karet ve výši 24,02 – 24,11 % p.a. H) Z článku na www.clovekvtisni.cz „Člověk v tísni porovnal malé půjčky: úroky až v řádu stovek procent ročně, desetitisícové náklady při půlročním splácení“ z 18. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně v (celkovém) hodnocení (náklady, transparentnost a komunikace, klientská vstřícnost) skončila jako 35 ze 41 poskytovatelů (včetně bank), m.j. s ohledem na velmi vysoké náklady na úvěr. I) K výzvě soudu žalobkyně označila ke zkoumání úvěruschopnosti dotazník vyplněný žalovaným se záznamem ze SOLUSu a tři výplatní pásky od zaměstnavatele. Z formuláře (č. l. 16) soud zjistil, že příjem žalované měl být 12.405 Kč měsíčně, její náklady 1.400 Kč a 1.000 Kč měsíčně. J) Soud nařídil k projednání věci jednání, kterého se však žádný z účastníků nezúčastnil (svou neúčast omluvili). Soud tak nemohl poskytnout žalobkyni poučení o nedostatku označení důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti žalované (žalovaná totiž podle obsahu spisu nezaplatila žalobkyni nic, přesto jí byla splatnost úvěru prodlužována minimálně do 1. 11. 2020; navíc z postupu žalobkyně nevyplývalo zkoumání výdajové stránky rozpočtu žalované). Uvedené skutečnosti tak zůstaly neprokázané (žádosti žalobkyně o odročení jednání pro případ potřeby poučení o doplnění skutkových tvrzení nemohlo být vyhověno, protože žalobkyně se svého práva účasti na jednání bez uvedení důvodů vzdala a případné doplnění skutkových tvrzení vázala na účast a protitvrzení žalované) 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 6. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nabebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 cit. zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 23. 12. 2019 uzavřena prostředky komunikaci na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou a to včetně smluvního úroku a poplatků (a případné smluvní pokuty). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila a neuhradila nic. 12. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy a postup předcházející uzavření smlouvy musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. má věřitel před poskytnutím úvěru povinnost zkoumat, zda je s ohledem na poměry budoucího vydlužitele pravděpodobné, že bude závazek ze smlouvy splněn. Žalobkyně se pokusila tuto svou povinnost splnit a zkoumala zejména příjmovou stránku rozpočtu žalované (příjem ze zaměstnání), neověřila si však, zda bude zaměstnání trvat po dobu pravděpodobného trvání závazku, neověřila nijak výdajovou stránku rozpočtu (vyšla z tvrzení, že náklady žalované jsou 2.400 Kč měsíčně), která je tím významnější, že příjmy žal