11 C 67/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 4 060 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající mu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 12. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně částku na základě sjednané smlouvy o zápůjčce poskytla, žalovaný však svoji povinnost podle smlouvy ani zčásti nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“). 4. Protože žalovaný ve věci ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 12. 2021, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o. a Sazebník, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní půjčku ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do 16. 1. 2022 s tím, že v případě včasného splacení a současně v případě poskytnutí zápůjčky v rámci marketingové akce měl být poplatek 0 Kč a úrok 0 %, aniž by však bylo zřejmé, zda k takovému poskytnutí došlo. Smlouva obsahovala údaj o RPSN 2969 %, o sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Účastníci sjednali ceny poplatků od 30 Kč (SMS upomínka), přes 500 Kč (za písemnou upomínku), 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře, až po 1 800 Kč na účelné náklady spojené s vymáháním inkasní agenturou. Poplatek za prodloužení lhůty splatnosti činil pro 7 dnů 15 % z aktuálně dlužné jistiny, pro 15 dnů 25 % z aktuálně dlužné jistiny a pro 30 dnů 32,5 % výše aktuálně dlužné jistiny. Pro případ prodlení klienta přirůstaly poplatky a úroky k jistině zápůjčky. 6. Z potvrzení o provedené platbě žalobkyně ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil odepsání částky 10 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (účet žalovaného podle smlouvy). Platba byla provedena dne 17. 12. 2021. 7. Žalobkyně předložila písemné upomínky z 23. 1. 2022, 30. 1. 2022, 6. 2. 2022, 15. 2. 2022 a 2. 3. 2022, kterými byl žalovaný urgován o zaplacení dluhu podle smlouvy. Opakovanými výzvami měl být žalovaný (podle žalobkyně) vyzýván k úhradě dluhu; z předložených listin nevyplývalo odeslání, popř. doručení dopisů žalovanému. 8. Žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 23. 1. 2023, odeslaným žalovanému téhož dne (jak vyplývalo z poštovního podacího lístku). 9. Soud převzal svá skutková zjištění výše za skutkový závěr ve věci. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 11. Podle § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit včetně poplatku ve výši stanovené smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobkyni ničeho neuhradil. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 19. Soud zvažoval, zda tato smlouva jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 20. Srovnání podmínek půjček či úvěrů, které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany, s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali souhrnný poplatek ve výši 32,5 % jistiny dluhu, RPSN činí 2969 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, vysoké poplatky za upomínání a vymáhání a krátkou dobu splatnosti, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele označit jako zjevně nespravedlivou a v rozporu s dobrými mravy a jako celek ji dle § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku považovat za absolutně neplatnou. Jednotlivá ujednání přitom nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 občanského zákoníku), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování. Ostatně s ohledem na údaje ve smlouvě nelze hovořit ani o tom, že by informace o podmínkách spotřebitelského úvěru byly poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem dle § 1813 věta druhá občanského zákoníku (není jasné, zda poskytnutí předmětné zápůjčky je nebo není součástí„ marketingové akce“). 21. Soud se nezabýval zkoumáním splnění povinností věřitele dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., protože již vyhodnocení podmínek zápůjčky (spotřebitelského úvěru) vedlo k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce. 22. S ohledem na shora uvedené je nepochybné, že žalovanému se dostalo plnění ve výši 10 000 Kč na základě neplatné smlouvy a žalobkyně má dle § 2991 občanského zákoníku právo na jeho vrácení. Za situace, kdy žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, vzniklo žalobkyni vůči němu právo na zaplacení částky 10 000 Kč. Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto v této části soud žalobu zamítnul. 23. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč včetně požadovaného zákonné úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 občanského zákoníku. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. z